
Po 8 letech jsem se opět zúčastnil běhu Emila Zátopka, takže mám-li srovnávat s dřívějšími ročníky, organizačně to opravdu šlape a nenašel jsem zádrhel, že by něco nefungovalo. Překvapilo mě, kolik lidí povzbuzovalo kolem trati a bubeníci na okraji Rožnova, to by vyburcovalo i nové cukry, pokud by mi v závěru závodu došly. Naštěstí nedošly, takže jsem vcelku neopotřebován proťal cíl. Na fenomenálního Miloše Smrčku jsem neměl, tak jsem raději hlídal svoji tělesnou schránku, aby po různých zdravotních peripetiích celý…