O účast na 100. ročníku nejstaršího maratonu v Evropě byl obrovský zájem, což se projevilo vyhlášením stop stavu přihlášek již koncem března 2023 (a nešlo jen o hlavní maratónskou trať, vyprodáno byl i na 1/2maratón a štafety).
Organizátor – Maratónsky klub Košice uvádí celkovou účast 17000 účastníků na všech tratích.
Radek Raška popsal košický víkend takto:
Kdo nezaváhal a včas se přihlásil, měl neopakovatelnou příležitost být součástí této velkolepé oslavy běhu. Musím uznat, že limit účastníků byl odhadnut dobře, na trati bylo místy velmi husto a Košice byly plné nejen běžců, ale hlavně jejich fanoušků a diváků, kteří vytvořili neuvěřitelnou běžeckou atmosféru v ulicích podél celé trasy závodu.
Naše 10 členná skupinka vyrazila do Košic vlakem 2 dny předem a ihned po ubytování jsme se vydali do Kulturparku na prezentaci. 15 minutová fronta již v pátek překvapila, ale odsýpalo to bez problémů a rychle. A na stejném místě jsme měli v sobotu možnost zhlédnout slavnostní představení všech hvězdných účastníků, nakoupit sportovní oblečení, boty, výživové doplňky atd.
Kolem sobotního poledne jsme se dostali k poslednímu tréninku před maratonem. S Lubošem, Darčou a Pepou jsme vyrazili na 130m dlouhý ovál Hotelové akademie, dali jsme pár rovinek a raději jsme toho nechali, aby se nám z toho oválu nezatočila hlava.
Do Košic se vydali i další naši známí běžci a fandové z Kopřivnice a Nového Jičína a jediná příležitost, při které jsme se mohli všichni sejít, byla společná večeře ve Staré Sýpce, což jsme stvrdili společnou fotkou.
V předvečer závodu jsme na Námestí Maratonu mieru zhlédli zahajovací ceremoniál. Vystoupilo na něm několik skvělých kapel a hudebníku a především dechberoucí „vzdušná akrobatka“ předvedla perfektní sestavu na vertikálním laně, po němž došlo na samotné zapálení maratónského ohně.
V den „D“ to v prostoru startu žilo již od časného rána, počasí si vybralo to nejlepší, co jsme si mohli přát – v předvečer sprchlo, ráno teplota okolo 14° a bez ostrého přímého slunce.
Pár minut před maratonci se na trať vydali „inlajnisti a hendbajkeři“ a v 9:00 byl jubilejní 100. ročník MMM odstartován.
Po startu bylo na trase husto a nějaké přepálení tempa nehrozilo. Organizátoři zřídili občerstvovačky každých 5 km a mezi nimi bylo ještě i několik osvěžovačích stanic, měli to perfektně podchyceno. S propustností tratě to však bylo místy hraniční. S tím souvisel start běžců na poloviční trati. Ti byli na startu rozděleni do několika vln a od 10:30 byli odstartováni vždy po 5 minutách, aby nedošlo k úplnému ucpání trati maratoncům vbíhajících do druhého kola závodu.
Své pocity z běhu tu nemá smysl moc rozebírat, cca 2 týdny před startem jsem onemocněl a týden jsem neběhal vůbec. Jsem rád, že jsem to nakonec odběhl celé a čas 3:21:26 mne potěšil. Zaostal jsem 5 min za svým maximem.
Výborně zaběhl Martin Hrnčárek, který sice není v řadách AKEZ, ale po jeho maratónské premiéře s časem 3:16:31 se ukázal jako nejrychlejší z Pomalých Šípů.
Osobák si o 5 minut zlepšila Darinka Krausová, doběhla za 3:34:52.
Velký obdiv zaslouží Pepík Kvita, který se do maratonu pustil ve svých 72 letech a v cíli byl za 4:45:10 živý a zdravý.
V barvách AKEZ běžel i Jirka Štefek, který bohužel závod nedokončil.
Na trase 1/2maratonu jsme měli jediného zástupce – Jirku Kozubíka, kterému závod evidentně vyšel, protože doběhl do cíle ve výborném čase 1:26:38. Na Stravu přidal tento krátký komentář: Asi tak 10 tisíc lidí jsem předběhl – start z poslední vlny půlky v 10:50… až na pár úzkých míst ta kličkovaná šla hrát relativně dobře. Jen mi hned na čtvrtém kilometru spadl hrudní pás, ale jinak super – na konci jsem ještě zrychlil, asi jsem od začátku mohl běžet rychleji. S ohledem na „trénink“ jsem sám byl překvapen jak to běželo (první desítka za 41:24, druhá desítka za 40:55).
Pozávodní večer jsme na pozvání jednoho z pořadatelů Petra Buce strávili na setkání v komunitě závodníků, vodičů, organizátorů a jejich přátel, kde jsme měli u skleničky vína či piva možnost si vyslechnout různé příběhy jak zasloužilých běžců, tak běžců začínajících.
Poděkovat bych chtěl své ženě Ingrid, že nás celou dobu fotila a že nás – běžce má tak ráda, že by snad i ona sama začala jednou běhat, Jardovi za to, že nám pomohl zajistit ubytování 150m od startu a cíle, Sašovi za dárek pro hostitele a odborné běžecké rady, Darči za zajištění společné večeře, za neustálé úsměvy a nekonečnou dobročinnost, Pepíkovi Kvitovi za neuvěřitelnou štědrost, mentální podporu a proslovy v hospodě.
Děkujeme všem kamarádům a známým za obrovskou podporu na trase, byli jste nejen vidět, ale i slyšet!
Záznam přenosu ČT Sport
Moravskoslezský kraj finančně podporuje činnost klubu
