Když jsem se závěrem minulého roku vydal na obhlídku terénu do Mořkova, místa konání připravovaného běžeckého závodu polil mě pot. Na ploše každoročního místa startu u nádraží byly haldy zeminy, mezi kterými jezdily náklaďáky. V samotné obci a blízké lokalitě se buduje kanalizace a tato plocha se změnila ve skládku. Rázem mi v mysli splaskla bublina o Běhu dětí.
Zaměřil jsem alespoň na přípravu hlavního závodu. Prvním pozitivem byla rekonstrukce interiéru domečku, ve kterém by měl zázemí organizační tým a běžci. Objekt nedávno získal nový vlastník, místní Obecní úřad. Zatuchlé místnosti se během pár měsíců změnily k nepoznání. Nová omítka a podlahy, dodaly interiéru vlídnou tvář. Naštěstí jsem našel pochopení u vedení obce, která nám pronajala objekt k prezentaci. Navíc další tři místnosti sloužily jako šatny.
Povzbudivým impulsem byla vstřícnost pana Machače majitele Malokapacitních jatek, s příslibem, že podpoří náš projekt. Třetí jistotou byl místní spolek KČT. Téměř desítka jeho členů se přihlásila k výpomoci na postech pořadatelské služby.
Den před závodem jsem se vydal se Sašou do Mořkova s cílem vyznačit mírně upravenou trať. Projeli jsme ji dvakrát s tím, že tachometr na vozidle nám ukázal přesných 10 km.
Stěží jsem značil na vrstvě přilepené hlíny latexem vymezené mety, ale povedlo se.
Nastal den D. Když jsme přijeli na místo startu, byl jsem šokován. Volná plocha nad nádražím byla čistá. Záhy jsem dostal od paní starostky odpověď :
,, Hasičí smyli hlínu, ať se běžci neplácají po prašném a hrbolatém podkladě.“
Řada pořadatelů závodů mi jistě potvrdí, že uspořádat podobnou akci není jednoduché. Naštěstí jsem našel podporu u řady subjektů a dobrovolníků. Za to jim patří veliké DÍKY!
Pořád je co zlepšovat. Haldy zeminy v prostoru startu za rok asi nezmizí, ale budeme se snažit vylepšit v příštím roce další detaily a zlepšit tak úroveň závodu.
Jirko, klobouk dolů a poděkování. LenkaH