Vpád lyžařů do Krkonoš

Jizerská  padesátka  16. – 18. února 2018

 

Jizerská padesátka je závod v běhu na lyžích klasickou technikou,vedoucí po tzv. Jizerské magistrále. Její první ročník se konal v roce 1968. Matadorem  tohoto závodu je Ladislav Míka. Jako jediný účastník, absolvoval všechny závody. Původně byl vodák a jezdil rychlostní kanoistiku. První Jizerku absolvoval s několika horolezci, vášnivými  milovníky Krkonoš. Pak  už se to pomalu nabalovalo. ,,Patřičnou jiskru jsem měl  na 22.ročníku, když  jsem to běžel za 2:48 hod. Teď již soupeřím sám ze sebou, protože z mých vrstevníků již nikdo nejezdí. Láká mě pokračovat v účastech  na tomto závodě, protože vím, že tam budu mít nějaké rovnocenné soupeře a především překonávám lenost“- říká  77 letý nadšenec.

Dalším důležitým bodem pro Jizerskou 50 byl rok 1970, kdy se závodu zúčastnilo všech 14 členů Expedice Peru ´70, kteří zahynuli pod kamennou lavinou z Huascaránu. Od té doby nese závod přídomek Memoriál Peru 70. Vzpomínka na horolezce je od té doby nedílnou součástí slavnostního zahájení Jizerské 50. Od roku 1999 je závod zařazen do světové ligy dálkových běhů Wordloped a účastní se ho závodníci z české i světové špičky, ale i různé známé osobnosti. Od roku 2011 je také součástí seriálu Ski Classic.

V posledních letech došlo na Jizerce ke vzniku několika doprovodných závodů. Kromě 50 km, se jede ještě 25 km klasicky, 30 km volnou technikou a kratší vzdálenosti pro děti.

Jizerskou 50 berou někteří  jeho účastníci  jako relax, vymanění  se z běžného  životního rytmu.  Řadí se mezi ně i Jakub Kohák, který před závodem  řekl:„Vzpomínám si,  že vloni se mi to podařilo zvládnout v úchvatném čase, za šest a půl hodiny, ale cestou jsem se fotil dvě hodiny. Navíc jsem měl po cestě 37 krizí. Po doběhu mě bolela záda, kolena a pravá kyčel. Teď po závodě si najdu  lázně.  Mým přáním je nechat si zahrát písničku: ,,Kohák jede.“

Na start 51.ročníku letošní Jizerky se postavilo 4 551 účastníků. Dominoval v něm  Nor Morten Eide  Pedersen, který zvítězil v čase 2:05:27 o 46 sekund  před Švédem  Oskarem Kardinem. Pedersen potvrdil,  že Jizerka je jeho nejoblíbenějším závodem. Vždyť zde triumfoval třikrát  ve Sci Classic kariéře. Nejlepším  z českých reprezentantů byl trojnásobný šampion  Stanislav Řezáč, specialista na běhy na dlouhé vzdálenosti. Tento čtyřiačtyřicetiletý veterán na vytrvalostních tratích  pořád u nás nenachází konkurenci. Doběhl na celkové 18. pozici.

V kategorii žen usilovala naše Kateřina Smutná o třetí vítězství na této trati, ale tentokrát ji porazila švédka Britta Nordgrenová, Cílem projela v čase  2:26:48.Kateřina řekla v cíli:,,Dneska jsem se cítila  strašně dobře. Podmínky byly ideální. S Brittou jsme Odjely ostatním holkám. O všem rozhodl 35. kilometr, kdy nastoupila  švédka a já jsem  její nástup nezachytila. Musím přiznat, že je letos lepší. Dá se to srovnat  se mnou v minulé sezoně, kdy jsem jí  podařilo vyhrát nad ní pětkrát za sebou.“

—————————————————————————————————————-

Naše úspěšní duo na Jizerce 

Nejlépe se rozjímá u piva. Sedím s Pepíkem Kvitou v útulné hospůdce. Podvědomě  potlačuji okolní vřavu  a vžívám se do jeho vyprávění. Všímám si  jak mu při hovoru dojemně jiskří oči.  Retrospektivně listuje ve svých vzpomínkách, ve kterých převažují příjemné momenty. „Na Jizerku jsem začal jezdit před 25 lety.  Pak nastala pauza, způsobená  bolestí v úponu ramene. Přesto  mám na Jizerce 20 zářezů. Poslední dobou jsem běhal bez mázy. Nemusel jsem se starat o vosky, ale řešil jsem to silově přes nohy a paže. Vloni jsem si udělal zde ve svých 66 letech  osobák časem  3:36  hod. Na podzim jsem mixoval silniční běh, jízdou na kolečkových  lyžích s cílem  připravit se na běžkařskou sezonu.  Výhodou bylo,  že nebyl problém vyhledávat si v blízkém okolí vhodné trasy. Pak, když napadal sníh, vyrážel jsem na běžkařské trasy v Beskydech a Jeseníkách.

Do Jizerek  letos vyjel náš početný tým dvěma auty. V Tranzitu jelo 7 lidí a zbývající 4 členové výpravy  se vezli v osobáku. Jak se říká: „Změna je život,“ rozhodl jsem se letos použít  na tento závod mázu, jak to dělá většina závodníků. Hned v pátek jsem si zkusil z recese zaběhnout sprint na 1 500 m, což byl v mém věku odvážný počin. Nebyla to žádná sláva, ale zvládl jsem to v čase  4:43 min.

Další den v sobotu, jsem si  udělal výlet s rodinou, samozřejmě na běžkách, kdy jsem udělal 15 km. Rozhodujícím momentem mého výletu byla neděle . V 10,30 hod.  jsem se vydal na trať  hlavního závodu, který tvořilo 4 551 běžkařů. Startoval jsem z druhé vlny. Rozjezd byl tradičně náročný. Brzdila mě masa běžkařů přede mnou, proto jsem jel opatrně.  Věděl jsem, že bezhlavé  předjíždění borců přede mnou by mě spíš přibrzdilo.  Na občerstvovačkách  jsem se moc nezdržoval. Stačilo mi polknout pár doušků ionťáku. Jedné nehodě jsem se na trati ale nevyhnul.  Při sjíždění ze svahu, jsem měl kolizi s jednou závodnicí a upadl jsem. Záhy jsem se postavil a jel dál. Do cíle jsem dorazil v čase 3: 26:06 hod. na 814.místě v celkovém pořadí a 36. v kategorii. Co mě nejvíc těší, že jsem si letos vylepšil o 10 minut svůj osobák.

Nedalo mi to a večer jsem  oslovil naši Darinku Krausovou. „Jizerka je kultovní závod, na kterém se schází česká běžkařská špička a veliká mezinárodní konkurence. Na této akci mě přitahuje  skvělé zázemí, vynikající atmosféra a perfektně připravené tratě. Hned v pátek jsem se rozhodla běžet třicítku. Byla jsem ráda že tuto trať si zaběhl i můj manžel Ľubo. Samotný závod se mi  poměrně vydařil.  Byla jsem třetí v kategorii a pátá v celkovém pořadí v čase 1:36 hod. “ Tento  úspěch vysypala ze sebe Darinka tradičně skromně, jakoby se nic zvláštního nestalo.

Co dodat na závěr? Darince a Pepíkovi patří veliká gratulace za předvedený výkon. Teď  již držíme palce ať Pepík úspěšně zvládne Vasův běh a následně společně i s Darinkou běh ve švýcarském Engadinu. Pak již začnou pro oba jarní silniční běhy… 

Jiří Harašta

Označeno v Atletika dospělí, Reportáže
Facebook
Partneři