Běžci jsou zvláštní komunita provozující svoji aktivitu, bez vyhraněných nároků. Tento sport je pro ně mentální relaxací. Stačí se vhodně obléci, obout maratonky a již vybíhají na oblíbenou trať. Proto je neodradili vánoční svátky a vyrazili na závody do Ostravy na Štěpánský běh Porubou.
Počasí bylo tentokrát vlídně. Bylo vlhko, s občasným mrholením, bezvětří a teplota čtyři stupně Celsia. Celkem se na start postavilo 118 závodníků.Významnou roli sehrálo i zařazení tohoto závodu do Moravskoslezského poháru. Hned po startu vyspurtoval na čelní pozici Roman Baláž.
Po několika sta metrech se odpoutal od závodního pole Aleš Miko, který si běžel svůj sólo závod. Přestože neměl žádného tahouna běžel výborně, o čemž svědčí fakt že pokořil výrazně svůj traťový rekord 44: 57 min. ( 2007 ) v čase 43:34 min. O druhé místo se sváděl tuhý souboj. Třista metrů před cílem nasadil ostřejší tempo náš Vašek Bitala. Tomáš Bláha (AK Kroměříž) si to nenechal líbit a okamžitě odrazil jeho nástup. Do cíle doběhl s téměř tříminutovým odstupem na vítěze za 46: 32 min. Vašek byl třetí za 46: 41 min. Je to obdivuhodný výkon, vzhledem k jeho peripetiím v posledních dnech. Proto Ti Vašku patří veliká gratulace!
V kategorii nad 60 let doběhl náš Jirka Bednařík na neoblíbeném čtvrtém místě v čase 1:02:32 hod.
V kategorii žen byl pokořen dlouholetý rekord Ireny Šádkové 49: 58 min ( 2003 ). Suverénním způsobem jej ustavila Pavla Schorná Matyášová ( Maratonstav Úpice ) za 48:26 min. Téměř s pětiminutovým odstupem se objevila na druhém místě Katka Bluchová ( SSK Vítkovice ) v čase 53:20 min.Třetí pozice patřila Adéle Esentiérové ( Baláž Extréme Team ), která doběhla v čase 56: 57 min.
Neuvěřitelný věkový rozdíl 65 let byl mezi nejstarším účastníkem závodníkem Jaroslavem Gamanem ( 1935 ) a Matějem Svozilem ( 2000). Kéž by Matějovi co nejdéle vydržela chuť běhat. Možná že v již v blízké budoucnosti bude sklízet první úspěchy na běžeckých tratích.
…………………………………………………………..
S t ř í p k y z e z á v o d u
Petra Pastorová
Asi 4 km před cílem, Petra zbloudila se skupinkou osmi běžců na trati, což nebyl žádný problém. Ve spleti uliček, řadě rozcestí se dalo snadno zakufrovat. Petře tak unikla stříbrná pozice v cíli. Když jsem s ní záhy rozmlouval, nedala vůbec na sobě znát zklamání a pocit zmaru. Petro, jsi profesionál. Tento závod Ti nevyšel, přijde další a určitě bude úspěšný!
Láďa Matysík
Láďa stál na kritickém místě ve Třebovicích, jako pořadatel. Bylo to jedno z obtížných míst, kde se dalo snadno zabloudit.Tentokrát místo toho aby absolvoval trať plnil funkci navigátora. Když viděl přibíhat běžce, halasně jim dával najevo, že je čeká odbočka vpravo. Napomáhal si přitom rukama, nohama. Holt Láďo byl jsi výborný. Škoda, že na trati nebylo více takových pořadatelů (možná, by stačilo některá místa označit fáborky ).
Roman Slowioczek
Měl svůj den. Všiml jsem si jej při seběhu v Třebovicích použil specielní strategii. Zhluboka se nadechl a dlouho vydžel nafouknutý. Zřejmě tak zkoušel ,,metodu balónku.“ Mirně se nadnášel a bez obtíží předběhl řadu běžců. Později i on bloudil, ale přesto vyhrál ve své kategorii!
Pak ještě zazářil při vyhlašování výsledků. Když uslyšel své jméno vyběhl před dav lidí jen tak ve slipech. Toto ,,one man Show“ probudilo v davu veliký rozruch. Roman, jinak tichý a nenápadný chlapík se najednou projevil jako člověk, překypující humorem a smyslem pro nadsázku.
Fotogalerie závodu je aktualizována na našem rajčeti vpravo.
