Ulice města se ve žhavém odpoledni zcela vyprázdnily. Zaplnily se koupaliště, zahradní restaurace. Nedá mi to a vydávám se zcela opačným směrem ke sportovnímu hřišti. Dnes mají běžci se svérázným názvem ,,pomalé šípy“ trénink se zaměřením na zářijový ,,Běh rodným krajem Emila Zátopka.“ Jsem překvapený, když se v nesnesitelném vedru schází osm odvážlivců. Jejich dnešní trénink je nabitý zvláštním nábojem. Saša se rozhodl po několikaměsíční intenzivní průpravě svých svěřenců vyrazit na nejobtížnější pasáž závodu. Nasedáme do dvou aut a vydáváme se do Veřovic. Z parkoviště se nadšenci rozběhnou do sedla nad pramenem Jičínky. Musí zdolat čtyřkilometrovou trasu s převýšením 570 metrů a pak je čeká neméně náročný seběh.
Po kilometru pořizuji záběr ,,pomalých šípů“ s cílem dobýt vrchol. Po hodince zahlédnu vracející se roztroušenou partu, která se snaží vyloudit do objektivu úsměv.
,,Dnes to byl hluboký záběr,“ ,,Jsem rád, že to mám za sebou“ – slyším povzdechy. Mám pocit, že teď je ta pravá chvilka nalít jim krev do žil. Znavený hlouček zaskočím pokřikem: ,,Zvu vás všechny na pivo.“ Nejdřív se na mě nevěřícně koukají a když podruhé zopakuji větu, zrychlí krok a vydávají se za mnou do nedaleké hospody. Je to poprvé co se tito nadšenci po tréninku nerozcházejí domů. Původně plánovaná chvilka posezení se výrazně prodlužuje. Všem je nám najednou prima…
Moravskoslezský kraj finančně podporuje činnost klubu
