Beskydský biatlon 20.7.2019
Příjemné letní dny vybízejí k pořádání různých sportovních aktivit.Když jsem obdržel e-mail od Mariky, s nabídkou výjezdu na Horečky, kde se pořádal 1 ročník „Beskydského biatlonu,“ ani chvíli jsem nezaváhal. Do Frenštátu jsme vyjeli s partou AKEZK a Pomalých šípů. Projekt pořádání biatlonu se zrodil v hlavách party kolem Petra Filipce. Další motivací bylo vytvořit neziskovou sportovní akci, která finančně podpoří nadaci HAIMAOM, pro podporu dárcovství kostní dřeně.
Pro zpestření, kromě závodu dvoučlenných týmů mužů a žen, zařadili organizátoři navíc soutěž v mixu. V sobotu měli diváci možnost sledovat napínavé souboje z laviček u Valašské hospody ,,U Janíka.“ Zde byl výhled na střelnici, která byla zlomovým momentem pro průběh závodu. Každá minela z pěti pokusů znamenala odběhnout dvěstěmetrové trestné kolo, které ubralo běžcům spoustu sil. Suma sumárum každý závodník v průběhu závodu absolvoval šest kilometrů,plus úměrný počet trestních kol a patnáct výstřelů na terč.
Při příchodu na střelnici, si závodníci stále víc uvědomovali tíhu zodpovědnosti. Před startem měli množnost si všichni vyzkoušet střelbu. Většinou se jim dařilo zasáhnout terč. Záhy při závodě poznali rozdíl v počtu minel. Největším problémem bylo dobře se vydýchat, zaujmout správnou polohu, soustředit se na ovládání jemné motoriky a finálním zmáčknutím spouště se snažit zasáhnout terč. Většina závodníků si uvědomila fakt, že bez tréninku se tyto zásady těžko vstřebají do morku kosti.V areálu vládla správná sportovní atmosféra, kterou doprovázelo povzbuzování závodníků přibíhajících na střelnici. Po předání štafety se někteří běžci zřítili znaveni do trávy…
Jednotlivé týmy si nelámaly hlavu s výběrem názvu a tak od pasu sdělovaly svoje názvy: Ribana a Vinetou, Udýchané želvy, Kráska a břicháč, Mao a Bau, Prohraná sázka, Švestkové knedlíky…..
V soutěži mužů zvítězilo s výrazným náskokem duo našich běžců z Atletického klubu Emila Zátopka Kopřivnice – Kuba Ambros, David Hanke v čase 1:07:26 hod. S odstupem zanechali za sebou dvojici David Řehulka, MartinTurek „TFA Team“(1:14:55). Domácí duo Pavel Bordovský, Petr Filipec pod příznačným názvem „Udýchané želvy“ doběhli na třetí pozici (1:20:10).
V ženách dominovalo duo Martina Mazáčová, Kateřina Kvitová z Conti Teamu (1:37:17). Na druhé pozici doběhly Lenka Trojáčková a Zuzana Hyvnarová z týmu „Udatné a ostřílené.“ ( 1:46:05). Třetí místo obsadily naše Monika Máchová a Věra Richterová z„ Pomalých šípů I.“ (1:48:59).Za zmínku stojí fakt, že Martina Mazáčová kromě vítězného tažení,stačila pořizovat videozáznam z hektického průběhu dění na trati!
V mixu dominovalo duo Lucie Kalafutová ,Marek Tretera z týmu Rybana a Vinetou (1:19:02 ). Druzí byli Markéta Majkusová a Miroslav Pšenica z týmu Mařáci (1:23:12). Pomyslný bronz získalo duo Michaela Popová a Aleš Novotný z týmu„ Beskydské šelmy “(1:27:53). Za zmínku stojí i páté místo našich žen Lucie Stránské a Mariky Jančové z týmu „Pomalé šípy II.“(1:53:30).
Z celé akce si odnášíme prima dojmy. „Věřím, že druhý ročník bude na vyšší úrovni a navíc ho zpestříme o další soutěž“- řekl mi Petr Filipec. I z toho důvodu se již teď těším na příští II.ročník Beskydského biatlonu..
Jiří Harašta
—————————————————————————-
Z postřehů účastníků AK EZK a Pomalých šípů:
Kuba:
O akci jsem se dozvěděl od kamaráda a kolegy z divadla Petra Filipce. Od začátku jsem si závod chtěl užít s parťákem Davidem, se kterým budu mít možnost se prát i o vítězství. Líbil se mi koncept běhu, střelby a závodu dvojic. Trasa byla překvapivě náročná, zpestřená o prudké výběhy a seběhy po silnici a lesem. Zázemí závodu situované do Valašské koliby hodnotím na jedničku.
David:
Být v týmu s Kubou, byla pro mne výhra. V úvodním kole si počkal minutu na běžce za ním, protože váhal, kterým směrem vede trasa. Pak dohnal mírnou ztrátu a na střelnici „vybílil všechny terče“.I když já jsem na střelnici nasekal spoustu chyb, závod jsme si oba užili a vítězství nás potěšilo.
Věra:
Týden před akcí jsem vytáhla starou rezavou vzduchovku a snažila jsem se trénovat. Jenomže, laserovka v závodě byla výrazně lehčí , má jiné hledí, prostě se nedá srovnat se vzduchovkou. Byla jsem potlučená a těch trestných kol, co bylo navíc… V podvědomí jsem si říkala: „Že jsem se nechala do toho uvrtat.“
Monika:
Jsem moc ráda, že nás v Lichnově Kuba oslovil, i když jsem si několikrát od registrace do začátku závodu kladla otázku, proč tohle chci ve svém věku absolvovat i vzhledem k ročníkům ostatních spoluzúčastněných. Ale v rámci mého letošního motta: „ Když můžeš, tak musíš“ jsem si to vysvětlila a nastoupila. Dopadlo to nad očekávání dobře, i když střelba selhala a v cíli posledního kola jsem byla totálně unavená. Bronzová medaile je pro mě v tuto chvíli TOP.
Marika:
Byl to pro mě veliký záběr.Byla to náročná trať. Hned po startu jsem si vyčítala: „Proč jsem se zrovna já přihlásila na tento závod.“ S odstupem času jsem změnila názor. Příští rok do toho půjdu zas s touhou „ profesionálního zabijáka,“ poprat se s nástrahami tratě.
Ještě jednou bych chtěl poděkovat svému parťákovi Kubovi, že mě oslovil ať absolvuji tento závod s ním a svěřil mi důvěru v dobrý výsledek. Závod perfektní, pro dobrou věc, atmosféra vynikající, po boku své milované, spoustu známých tváří. Pokud bude i příští rok tato akce, určitě se zúčastním. Všem pořadatelům patří velký dík. Ať Vám všem to běhá stále lépe a lépe.
David H.
Děkuji všem běžcům za krásný závod a za běhání pro dobrou věc . S nadací Haimaom mám dobrou osobní zkušenost . Sportu zdar a běžcům zvláště . Eliška H.
Dave, i já děkuji Tobě! Je Ti jasné, že za rok budeme obhajovat 🙂
Jj, to je jasné, cíl bude 1:02-1:05.Je to v našich silách.