Sašovy postřehy:„Docela úspěšně završená sezóna“

Když jsem po problémech s kolenem 7.10.opouštěl trať Košického maratonu, netušil jsem, že mě čeká ještě docela hezký podzim. Pravdou je, že se vše odvíjelo od toho, jak rychle se mi podaří dát koleno do pořádku a věřte, že jsem o něj pečoval jako o vlastní. Mazání, injekce, chlazení, lepení náplastí no péče 24 hodin denně.

Po týdnu jsem začal s lehčím tréninkem, ono už nebylo třeba tolik dřít, Mirek Peterek mě 3 měsíce před Košicemi vůbec nešetřil, takže jsem potřeboval hlavně udržet formu a zdraví. Rozhodl jsem se odběhnout každý týden 1 závod pro udržení rychlosti , uprostřed týdne 1 středně kvalitní trénink v úsecích a 1 delší volný běh nad 2 hodiny jako výklus po závodě. Tak jsem absolvoval 21.10. Kobeřický ½ maraton za 1:27,04, Porubský ¼ maraton 28.10. , který jsem ale běžel v úsecích za 41:14 a Hornickou 10, kde jsem sice prohrál s Petrem Kučírkem, ale nechtěl jsem už týden před maratonem běžet na krev, přesto jsem si udělal šedesátnický osobák 37:54.

Na závěr sezóny jsem si pak vybral malý, takřka komorní Ústecký maraton 10.11. Trasa maratonu vedla po cyklostezce podél Labe 2x tam a zpět, neboli 4x ¼ maraton. Z cca 50 běžců nebylo zas tak moc z čeho vybírat, tak jsem nakonec vzal zavděk 2 spoluběžce, kteří měli cíl dát maraton pod 3 hodiny, což bylo i mým cílem, zvlášt když jsem už při rozklusávání pocítil, že nazpátek bude trochu foukat proti. Trať byla poměrně rovinatá až na 3 záludné pahorky v délce cca 30-60 metrů se stoupáním dobrých 20%, které uměly pěkně rozhodit tempo a ubrat sil a bylo je třeba zdolat 12 x .

Nicméně tentokrát jsem odjel na maraton se skálopevným přesvědčením, že se nenechám ničím rozhodit a tu záludnou trasu pokořím a bezohledně nad ní zvítězím. Z míry mě nevyvedly ani problémy s občerstvením, kdy s pomocí manželky jsem si připravil občerstvení vlastní,avšak na hlavní občerstvovačce na 7 km, kde se občerstvovalo celkem 4x jaksi mé občerstvení leželo někde v igelitce na zemi, takže jsem se občerstvoval erárem a v cíli ½ maratonu (ten jsme měli těsně pod 1:30)jsem svoji láhev objevil někde pohozenou v trávě a než jsem se sehnul a občerstvil, moji 2 parťáci už byli 15 metrů přede mnou. To byl ale pro mne rozhodující okamžik celého závodu. Trošku jsem se nasupil a chytil ten správný rytmus. Na 22. km jsem je dohnal, pak se chvíli za mnou vezli, ale na 24.km už začali odpadat. Postupně jsem začal dobíhat a předbíhat další běžce, kteří evidentně vadli. Na poslední obrátce už jsem byl celkově třetí a časově to odpovídalo, že by to pod 3 hodiny být mohlo i když vítr začal opět zlobit. To už jsem ale přestal vnímat, ponořil jsem se sám do sebe a jel své strojové tempo, které jsem ještě poslední 3 km vystupňoval, za což jsem byl odměněn výsledným časem 2:58,46 ( čistý čas 2:58,44) i druhým místem v celkovém pořadí.

Druhou půlku jsem běžel prakticky sám a o cca minutu rychleji než první, což je dobré znamení pro ten vyšší cíl, který mám ještě stále před sebou, nicméně ten základní cíl mé šedesátnické kariery (dát maraton pod 3 hodiny) je splněn a po všech těch zdravotních peripetiích považuji uplynulou sezónu za úspěšně uzavřenou. Díky všem, kteří mi drželi palce a díky Mirkovi Peterkovi za to, že mě na stará kolena naučil běhat.

S a š a   N e u w i r t h

 

Označeno v Atletika dospělí, Reportáže
5 komentářů “Sašovy postřehy:„Docela úspěšně završená sezóna“
  1. Pavel N. napsal:

    čas 2:58:44 přepočtený kalkulačkou podle věku vychází 2:21:28, takže za mně gratulace a palec nahoru

  2. PetrM napsal:

    Saso – fantazie, gratuluju !
    Budu potrebovat kontakt na toho kouzelnika Peterku 🙂 !

    • Saša N. napsal:

      To není Peterka a spol. 🙂 ale Peterek. Přihlaš se mi někde na závodě a zeptáme se Mirka, jestli Tě vezme 🙂

Facebook
Partneři