Mravenčení lidí v pestrobarevném sportovním hávu v uličkách vesnice nabírá na intenzitě. První cesta vede na prezentaci.V chodbě je těsno.V nově zrekonstruované tělocvičně postávají hloučky běžců a diskutují o zimě, zranění, o formě. Většinou to končí pesimistickým povzdechem.Štíhlý mladík s ostrými rysy rezignovaně kroutí hlavou: ,, Jsem na šrot“! Hlouček mladíků se rozřechtá. ,, Je začátek sezony a ty jsi v koncích, někde děláš chybu“- cynicky jej deptá holohlavý prcek. Uprostřed sálu vévodí stůl Iva Domanského. Je to známá postava…