Rekordní účast běžců v náročném závodě

Běh na rozhlednu Bílá hora      středa 26.4. 2017

Při chůzi do vrchu mě naštěstí nebolí tak pochroumaný kotník. Přestože v něm pociťuji občasné píchnutí, vystupuji rázně směrem k vrcholu.Kolem mne je rozlitá  hustá, mléčná mlha. Po chvilce chůze narážím na silnici. Teď již se mi jde lépe. Za zatáčkou následuje nepříjemné prudké stoupání a záhy se ocitám na vrcholu. Bílá hora je se svými  557 metry dominantou  okolí města  Kopřivnice.  Přede mnou se tyčí v oparu rozhledna s celkovou výškou 43 metrů.  Z vyhlídkové plošiny je za jasného počasí volný rozhled do Ostravy, na panorama Beskyd a Jeseníků. Protože  za necelou půl hodinu odstartuje závod, musím si připravit foťák. Při pořizování zkušebních záběrů zjišťuji, že to budu mít dnes obtížné. Mrholí a navíc mlha mi bude bránit  v pokusu pořízení kloudného záběru. Co je ještě horší, tato nepohoda může poškodit foťák. Proto se vracím o několik desítek metrů níž…

Letošní  sedmý ročník se zapsal do historie  rekordní účastí 33 běžců.  Trať dlouhou dva kilometry s převýšením  197 metrů  nejrychleji zdolal  Ondřej Dobiáš ( Kopřivnice)  v čase 10:01 min. a obhájil tak  loňské vítězství. Druhý doběhl Vít Pavlík  (Lichnov) za 10:28 min. Pomyslnou bronzovou medaili bral Jiří Kopřiva ( Šenov u Nového Jičína ) v čase   10:38 min.

V ženách zvítězila  suverénním  způsobem  Adéla Esentiérová (Baláž Extreme Team Ostrava)  v čase 12:10 min. Druhá doběhla naše Darina Krausová (Atletický klub Emila Zátopka Kopřivnice ) v čase 13:17 min. a třetí  byla Anna Balážová (Baláž Extreme Team Ostrava) za 14:35 min.  

Za pozornost stojí účast dvou dívek, na tomto náročném závodě. Osmiletá Anna Balážová (Baláž Extreme Team Ostrava) nechala za sebou  čtyři ženy. Druhá juniorka byla naše šestnáctiletá Vendula Mazáčová.

Když jsem si večer prohlížel fotografie, byl  jsem v šoku. Na záběrech byly často znatelné pouze obrysy běžců. Trvalo mi to několik hodin, než se mi podařilo snímky převtělit do solidnější podoby. Postupně jsem vylupoval s mlžného závoje postavy. Stálo to za to. Je to poděkování účastníkům této akce.

 

PS

Z technických důvodů budou  výsledky závodu  zveřejněny v průběhu příštího týdne. Děkuji Vám za pochopení.

—————————————————————————————————————–

Romanovy postřehy z  ,,Běhu na Bílou horu“

Den před závodem jsme si s dcerou Aničkou proběhli trasu se záměrem, aby si oživila hlavně závěrečné prudší stoupání, s cílem zlepšení loňského času o 30 sec. V úterý bylo ještě teplo. Trasu jsme zvládli v poklidném tempu za 16:40 min. Na zpáteční cestě jsme běželi terénem na skálu Rudy a přes Štramberskou trúbu a schody na náměstí. Před středečním závodem jsme museli vyřešit zásadní problém, dopravit naši druhou dceru Romanu do prostoru cíle. Tento úkol jsem si vzal na sebe. S kočárkem jsem absolvoval celou trasu v čase 20:14 min. Záhy jsem seběhl dolů za osm minut. Pak  mě za chvíli čekal  ostrý start v nevlídném počasí, za mrholení a v mírném dešti.

Start byl takový nečekaný, kdy se Jirka Zátopek domlouval přes mobil s rozhodčími v cíli. Jiří najednou polohlasně špitl:,,START,“ což někteří závodníci ani  nezaregistrovali. Tento povel zaskočil i Adélu, která se družně bavila s Darinou. Procitla se až v momentě když ji skupina běžců začala hrnout před sebou. Hned z úvodu je prudší pasáž asi 300 metrů, ve které se odpoutal  od startovního pole Ondřej Dobiáš. Já jsem na chvilku běžel na druhém  místě. V této fázi přepálilo tempo několik dalších běžců. Z nenadání jsem klesl na závěr první desítky závodního pole.V polovině výběhu se trasa závodu trochu srovnává do menšího stoupání. Tento úsek mi vyhovoval. Skupinku přede mnou jsem lehce doběhl a asi 500 metrů před cílem  jsem se propracoval na pátou pozici, s nepatrnou ztrátou na běžce přede mnou..Od závěrečné serpentiny pod rozhlednou se výběh zostřuje, což mi moc nevyhovuje.Tak jsem jen udržoval tempo.Do cíle jsem doběhl na šestém místě  v čase 10:55 min. což znamenalo vítězství v mé kategorii. Moje partnerka Adéla, měla plán jen tréninkově vyběhnout kopec po náročném programu. Její  záměr se povedl. Trasu zvládla v průměrném čase za  12:10 min. a zvítězila v kategorii žen.

Třetí členka naši rodinné výpravy, osmiletá Anička,  mě šokovala nejvíce. Když jsem ji běžel naproti, tak jsem ani moc nemusel sbíhat z kopce. Zahlédl jsem jí jak se pere se zdoláváním závěrečného stoupáku. Doběhla ve výborném čase 14:35 min. což je zlepšení oproti loňsku  o  1:26 min. V juniorkách byla první, navíc obsadila třetí místo v celkovém pořadí mezi ženami.

Na vyhlášení výsledků jsme vyhráli dvě bonboniéry a víno. Jedna bonboniéra padla hned v autě a druhá doma po večeři u televize. Škoda že nebylo hezčí počasí a měli jsme v plánu při seběhu to vzít přes Štramberk a trochu se pokochat výhledy a pěkným prostředím a udělat si takto i malý výlet. Snad příště. Takovéto akce jsou i příjemným zpestřením všedního dne v týdnu a člověka to nabudí při setkání s ostatními běžci a kamarády.

Roman Baláž

Označeno v Atletika dospělí, Reportáže
Facebook
Partneři