Porubský čtvrtmaraton-10,548 km – Ostrava Poruba

Závod očima Miloše Macíčka

Datum konání: Čtvrtek 28.10.2010

Profil tratě:6 rovinatých okruhů na hlavní třídě v Ostravě-Porubě plus asi 650 metrů zpět od cíle. Okruh byl obdélníkového tvaru o délkách stran delší 800 metrů a kratší 30 metrů.

Po předchozích závodech jsem byl utahaný a na závod jsem nepřijel vůbec závodnicky nadržený. Kdybych nepotřeboval nasbírat body do poháru, tak bych ani nepřijel. Taktika závodů byla nenechat si odběhnout Tomasze Wrobela a hlavně znovu přežít.

Další přizemnění způsobili pořadatelé, kterým se z nějakých důvodů nepodařilo odstartovat v čas plánovaného startu. Nechali nás tam postávat, v tom nepříjemném studeném větru, jen tak polehku asi 15 minut. Během chvilky se blízká autobusová zastávka, vchody a průchody domů zaplnili lehce oděnými závodníky.

Poté co nás vypustili, jsem to nijak nepřeháněl. Byl jsem dost ztuhlý a do nějaké těžké práce se mi vůbec nechtělo. Asi po prvním kilometru se čelo závodu začalo trhat. Jan Križák se začal odpoutávat od zbytku skupiny a jen Václav Bitala se ho udržel. Já jsem v té době byl někde na 6-7pozici a nějaké zachycení nepřipadalo v úvahu.

Díky těm dvěma se i naše skupina začala trhat. To už jsem nechtěl dopustit, abych chyběl alespoň ve druhé skupině. První kolo jsme už proběhli jako pěti členná skupina v čase 5:22, kdy Jan s Václavem už měli náskok 11 vteřin.

Ve druhém kole se naše skupina zredukovala na čtyři běžce. Tomasz běžel stále se mnou. Nehýřil jsem nijak zvýšenou aktivitou. Běžel jsem na třetí pozici schován za Petrem Filipcem (mám pocit, že se každým rokem připraví jen na Hornickou desítku, kdy začne trénovat pár týdnu před ní a toto má jako rozehřívací závod), abych šetřil síly, protože hodně foukalo tam i zpět:-). Úlohu vodiče na sebe převzal Miroslav Kluz, který nám zbylým ostatním odtáhl téměř ¾ závodu a skoro stále proti větru. Druhé kolo za bylo 5:27, kdy Jan se oddělil od Václava a už oba běželi osamoceně. Václav byl před námi 17 vteřin.

Třetí kolo se nijak nelišilo od předchozího. Odběhli jsme jej za 5:32 a Václav zvýšil náskok na 22 vteřin.

Čtvrté kolo podobné těm dvěma předchozím. Odběhli jsme jej za 5:33 a Václav zvýšil náskok na 23 vteřin.

V pátém kole s větrem jsem vylezl na špici a zvýšil tempo skupiny. Potřeboval jsem se rozdýchat a taky dostat do aktivity, abych byl probuzen do závěrečného kola, kdy jsem předpokládal, že se půjde už podlaha. Na konci dlouhé rovinky jsem zjistil, že všichni soupeři se udrželi a tak jsem se zase poctivě proti větru schoval na třetí pozici. Kolo jsme zaběhli za 5:30 a snížili náskok na Václava na 20 vteřin.

Při průběhu do šestého kola se dopředu prodral Petr.Po dvaceti metrech jsme prudce odbočovali doleva a zároveň jsme se mísili s běžci o kolo zpět. V té skrumáži běžců se hned vytvořil 3 metrový náskok. Průběh kratší stranou obdélníku a ještě jednou prudce doleva a pak přišlá dlouhá rovina s větrem. Během několika kroků jsem smazal jeho náskok a chopil se pořádného tempa, abych co nejvíce své soupeře utahal. Protože jsem měl v plánu, na začátku zpáteční roviny proti silnému větru, je odpárat a netahat je za sebou až na par metrů před cílem, kde by mě mohli přespurtovat. Zároveň jsem se chtěl pokusit doběhnout a předběhnout osamoceně běžícího Václava, ke kterému jsem se začal rychle přibližovat.

Na začátku cílové 800 metrové rovinky jsem nastoupil. Nikdo z mé skupinky se nedokázal zachytit. Podařilo se mi to, co jsem plánoval a tak jsem se jen soustředil na Václava, kterého jsem dobíhal.

200 metrů před cílem jsem se na něj dotáhl, tak na pět metrů.Nenápadně jsem se chtěl k němu přiblížit a zaútočit, ale v tuto dobu se Václav ohlédl a zrychlil. I přestože jsem ještě přitvrdil na rychlosti, Václav dokázal odolat a doběhl jsem za ním se ztrátou 1 vteřiny v celkovém čase 34:41

Poslední kolo jsem běžel za 5:07!!!! Tempem něco pod 3min/km. Běželo se mi hodně dobře a i proti tomu větru jsem cítil pružnost, lehkost a dynamiku, až jsem byl sám překvapen. Bodejť by né, když jsem se něco přes 8km rozehříval:-).

Miloš Macíček alias Muflon-eM

Označeno v Nezařazené, Reportáže
Facebook
AK EZ Kopřivnice