Petrův výkonnostní posun

Petr  Škrabánek  z Bílovce, v kategorii nad padesát let zpravidla vítězí na  regionálních závodech anebo se umísťuje  na stupních vítězů.  Po doběhu nedává  najevo své  emoce. Nechává  je ukryté  v sobě. Když jsem  jej poznal před několika lety, byl stejný. Při rozhovoru spíš oceňoval  výkony konkurenčních  běžců. Jeho dominantním rysem je skromnost i  proto jsem ho požádal o rozhovor, při němž  mi  záměrně neuváděl časy a umístění. Tak jsem je dodatečně dopsal. ( Doufám, že mi tento prochřešek Petře promineš ).

Kdy jsi začal  s aktivním běháním?

K tomuto sportu mě vlastně přivedly hory. Oblíbil jsem si  vysokohorskou turistiku. V rámci udržování kondice jsem se chodil proběhnout nebo vyrážel na túru se zátěží- batohem naloženým knihami.V  roce 2006 jsem  jsem si kondičně zaběhl  desítku za 43:45 minut. Nechal jsem se  vyhecovat svým synem. Tento  počin mě motivoval a řekl si, že když trochu potrénuji, tak mohu dosáhnout  na bednu.

Asi měsíc jsem pobíhal, bez znalostí podstaty  běžecké průpravy, jak splašený kozel. Můj trénink spočíval v tom, že jsem třikrát týdně běhal  na doraz 5 až 10 km. Pak jsem šel na první závod Veřovskou desítku. Samozřejmě, že to nebyla žádná sláva. Přepálil jsem úvod.V konečném pořadí jsem se umístil  ve středu závodního  pole. Rozhodujícím impulsem byl pro mne dosažený čas  40:56 min. což mě  nakoplo. Vloni na jaře, kdy jsem se začal  připravovat na výstup na Elbrus. Byl jsem  v Dolomitech, vylezl jsem na na Grossglockner, Mont Blanc. 

 Věnoval jsi se  před tím  nějakému sportu?

Pohyb mě bavil již od útlého mládí. Na základní škole jsem se dostal do výběru v košíkové  a v kopané.  Hrál jsem hokej. Chodil jsem si zaběhat.  Oblíbil jsem si delší štreky. Zřejmě mám pro ně vrozené dispozice.  Další moji zálibou bylo kolo. Později jsem vedl trochu odvázaný, prostopášný život. Přesto  na gymplu jsem reprezentoval školu v branném závodě.

 Máš dobré  podmínky pro  trénink?

I kdyř  manželka hudruje, daří se mi korigovat její názory. Těší mě, že mi fandí i mé děti. Zvykl jsem si běhat do práce. I když jsou to  pouhé  tři kilometry, ráno běhám volně, odpoledne podle tréninkových dnů. Samozřejmě si občas přidávám i na objemu. O víkendu jezdím na závody,  anebo si zaběhnu delší štreku.

Štepánský běh  pro tebe skončil vítězstvím  ve své kategorii  do 59 let a celkově jsi byl sedmý. Jako se ti běželo? 

Dobře, bez výraznějších potíži. Začátek se mi zdál až moc pomalý, ale tentokrát jsem se neplašil a pošetřil síly až do konce. Umístění v tomto  běhu  za moc velký úspěch nepovažuji. Hodně běžců se tam šlo jenom rozhýbat po vánočním hodování. Mnohem víc si cením výsledků na Běhu rodným krajem Emila Zátopka, kdy jsem v náročném kopcovitém terénu uběhl trasu   22,3 km  za  1:29 33 hod. a zvítězil ve své kategorii. Anebo  z mého prvního životního maratonu  v Ostravě , který jsem zaběhl  za 2: 56:02 hod. Potěšilo mě i  vítězství v  seriálu Moravskoslezského  běžeckého poháru ….

 Kde se skrývá tajemsví tvého výkonnostního  vzestupu?

Za všechno vděčím loňském ročníku Lysacupu, který jsem běžel poprvé, tak jako vlastně všechny loňské závody. Hornickou desítku jsem zaběhl  za  39:30 min. Byla to  odměna za můj celoroční trénink. Letos  jsem se výrazně zlepšil na desítce . Mořkovského  zajíce,  jsem zaběhl v čase 38:10 min. a Veřovskou desítku  za 36:03 min. Oproti předcházejícímu roku jsem se zlepšil o čtyři minuty.

 Téměř každý týden v zimě  abolvuješ závody Lysacupu. I zde se výrazně prosazuješ.

Je to relativní. V závodním  poli letos chybí můj veliký konkurent Jirka Zátopek.  Určitě by pořadí došlo k mému posunu ve výsledkové listině. Přeji mu, ať se dá brzy do pořádku. Tak se pereme o čelo padesátníků s Tomášem Bohatým, Frýdecko-Místeckým cyklistou, kondičním trenérem prostějovských cyklistických nadějí.

Mám pocit, že mi to letos  jde líp než vloni, kdy jsem začínal. Přiznám se, že  čistý běh do vrchu není  moje silná stránka. Až když přijde terénní zlom nebo  seběh, jde mi hned líp.  Jinak od startu se snažím makat hned  naplno.Vím, že je to  moje chyba.

 Můžeš mi  prozradit Tvé  plány na příští rok?

Pokud budu zdravý, rád bych si udržel současnou výkonnost. Chtěl bych se znovu poprat s Romanem Slowioczkem a Vladem Martynkem o čelo v kategorii padesátníků v MBP. K loňskému prvnímu maratonu chci přidat aspoň dva další a objevit další krásné závody podobné Běhu rodným krajem Emila Zátopka, Kubánkovu, Ondřejníku, Mořkovskému zajíci, Slopenské desítce  apod.  

 Petře, děkuji Ti za rozhovor. Přeji Ti hlavně  hodně zdraví, ať se ti podaří naplnit Tvoje předsevzetí  a sny.