Petr Škrabánek z Bílovce, v kategorii nad padesát let zpravidla vítězí na regionálních závodech anebo se umísťuje na stupních vítězů. Po doběhu nedává najevo své emoce. Nechává je ukryté v sobě. Když jsem jej poznal před několika lety, byl stejný. Při rozhovoru spíš oceňoval výkony konkurenčních běžců. Jeho dominantním rysem je skromnost i proto jsem ho požádal o rozhovor, při němž mi záměrně neuváděl časy a umístění. Tak jsem je dodatečně dopsal. ( Doufám, že mi tento prochřešek Petře promineš ).
Kdy jsi začal s aktivním běháním?
K tomuto sportu mě vlastně přivedly hory. Oblíbil jsem si vysokohorskou turistiku. V rámci udržování kondice jsem se chodil proběhnout nebo vyrážel na túru se zátěží- batohem naloženým knihami.V roce 2006 jsem jsem si kondičně zaběhl desítku za 43:45 minut. Nechal jsem se vyhecovat svým synem. Tento počin mě motivoval a řekl si, že když trochu potrénuji, tak mohu dosáhnout na bednu.
Asi měsíc jsem pobíhal, bez znalostí podstaty běžecké průpravy, jak splašený kozel. Můj trénink spočíval v tom, že jsem třikrát týdně běhal na doraz 5 až 10 km. Pak jsem šel na první závod Veřovskou desítku. Samozřejmě, že to nebyla žádná sláva. Přepálil jsem úvod.V konečném pořadí jsem se umístil ve středu závodního pole. Rozhodujícím impulsem byl pro mne dosažený čas 40:56 min. což mě nakoplo. Vloni na jaře, kdy jsem se začal připravovat na výstup na Elbrus. Byl jsem v Dolomitech, vylezl jsem na na Grossglockner, Mont Blanc.
Věnoval jsi se před tím nějakému sportu?
Pohyb mě bavil již od útlého mládí. Na základní škole jsem se dostal do výběru v košíkové a v kopané. Hrál jsem hokej. Chodil jsem si zaběhat. Oblíbil jsem si delší štreky. Zřejmě mám pro ně vrozené dispozice. Další moji zálibou bylo kolo. Později jsem vedl trochu odvázaný, prostopášný život. Přesto na gymplu jsem reprezentoval školu v branném závodě.
Máš dobré podmínky pro trénink?
I kdyř manželka hudruje, daří se mi korigovat její názory. Těší mě, že mi fandí i mé děti. Zvykl jsem si běhat do práce. I když jsou to pouhé tři kilometry, ráno běhám volně, odpoledne podle tréninkových dnů. Samozřejmě si občas přidávám i na objemu. O víkendu jezdím na závody, anebo si zaběhnu delší štreku.
Štepánský běh pro tebe skončil vítězstvím ve své kategorii do 59 let a celkově jsi byl sedmý. Jako se ti běželo?
Dobře, bez výraznějších potíži. Začátek se mi zdál až moc pomalý, ale tentokrát jsem se neplašil a pošetřil síly až do konce. Umístění v tomto běhu za moc velký úspěch nepovažuji. Hodně běžců se tam šlo jenom rozhýbat po vánočním hodování. Mnohem víc si cením výsledků na Běhu rodným krajem Emila Zátopka, kdy jsem v náročném kopcovitém terénu uběhl trasu 22,3 km za 1:29 33 hod. a zvítězil ve své kategorii. Anebo z mého prvního životního maratonu v Ostravě , který jsem zaběhl za 2: 56:02 hod. Potěšilo mě i vítězství v seriálu Moravskoslezského běžeckého poháru ….
Kde se skrývá tajemsví tvého výkonnostního vzestupu?
Za všechno vděčím loňském ročníku Lysacupu, který jsem běžel poprvé, tak jako vlastně všechny loňské závody. Hornickou desítku jsem zaběhl za 39:30 min. Byla to odměna za můj celoroční trénink. Letos jsem se výrazně zlepšil na desítce . Mořkovského zajíce, jsem zaběhl v čase 38:10 min. a Veřovskou desítku za 36:03 min. Oproti předcházejícímu roku jsem se zlepšil o čtyři minuty.
Téměř každý týden v zimě abolvuješ závody Lysacupu. I zde se výrazně prosazuješ.
Je to relativní. V závodním poli letos chybí můj veliký konkurent Jirka Zátopek. Určitě by pořadí došlo k mému posunu ve výsledkové listině. Přeji mu, ať se dá brzy do pořádku. Tak se pereme o čelo padesátníků s Tomášem Bohatým, Frýdecko-Místeckým cyklistou, kondičním trenérem prostějovských cyklistických nadějí.
Mám pocit, že mi to letos jde líp než vloni, kdy jsem začínal. Přiznám se, že čistý běh do vrchu není moje silná stránka. Až když přijde terénní zlom nebo seběh, jde mi hned líp. Jinak od startu se snažím makat hned naplno.Vím, že je to moje chyba.
Můžeš mi prozradit Tvé plány na příští rok?
Pokud budu zdravý, rád bych si udržel současnou výkonnost. Chtěl bych se znovu poprat s Romanem Slowioczkem a Vladem Martynkem o čelo v kategorii padesátníků v MBP. K loňskému prvnímu maratonu chci přidat aspoň dva další a objevit další krásné závody podobné Běhu rodným krajem Emila Zátopka, Kubánkovu, Ondřejníku, Mořkovskému zajíci, Slopenské desítce apod.
Petře, děkuji Ti za rozhovor. Přeji Ti hlavně hodně zdraví, ať se ti podaří naplnit Tvoje předsevzetí a sny.
