Nejpočetnější rodinný tým na Štramberské desítce

Při  prezentaci mi nenápadně sděluje Mojmír Kramoliš aktuální informaci : ,,Je nás tu šest Kramolišů a navíc z naší rodiny, kteří dnes poběží –  Jirka, Tomáš, Jan, Michal, Svaťa a já. Nevěřícně kroutím hlavou. Je to asi nadsázka. Mojmír se potměšile uculuje a opakuje-  Š E S T   běžců z naši rodiny . Když nevěříš, po závodě se tady seřadíme a můžeš si nás vyfotit… Bohužel  k tomu  nedošlo. Zřejmě i proto, že do cíle dobíhali s odstupy.  Protože jsem  tento fakt  nechtěl posunout do zapomnění, jsem se rozhodl popovídat  alespoň s  Mojmírem.

Mojmír při doběhu do cíle

Řekni mi, co Tě přivedlo k běhání?

Na tuto  otázku je jednoduchá  odpověď. Od  útlého mládí  nás táta vedl  ke sportu.  Hráli jsme fotbal, volejbal , stolní tenis. Zvláštní náboj  měly turnaje naši rozvětvené  rodiny. Rád si vzpomínám i na Dukelský závod branné zdatnosti, kde  jsme nejen běhali ale i stříleli  ze vzduchovky a plnili různé úkoly. Ani později mě neopustil vztah ke sportu. Hrál jsem malou  kopanou, pak rekreačně volejbal v rámci Novojičínské ligy. Možná i proto, že  jsem se nezaměřil  na jedno  odvětví , se mi daří držet  solidní výkonnost.

Zdědili Tvoji synové vztah ke sportu?

Je to podobné, jak  jsem to měl já. Své dva syny jsem nenásilnou  formou  vedl  k pohybovým aktivitám. Jirka začal aktivně běhat a je členem Atletického klubu  Emila Zátopka Kopřivnice. Mladší Tomáš studuje na Pedagogické fakultě v Olomouci . Baví ho běhat  kratší tratě.

Honza Kramoliš s číslem 52

Kdy  jsi začal s přípravou na Štramberskou desítku?

Jiří, to se budeš asi divit. Vzhledem k pracovnímu vytížení jsem  vážně  začal trénovat  dva týdny před závodem. Vím, bylo to pozdě. Běhal jsem ob den . Samozřejmě, že jsem  měl před tím náležitou průpravu, která se nabízí v mém blízkém okolí. Stačí vyjít z domu  a můžu  začít trénink.  Výběhy do kopce,  pak následně seběhy v náročném terénu.

Trvalo  Ti to  dlouho přemlouvat rodinný tým  k účasti na závodě?

Ne, asi je to přirozená autorita. Ne a teď vážně.  Jsme rodina, která  drží pohromadě. Scházíme se  při různých aktivitách a  rádi se hecujeme a  sobotní  závod byl  jeden z nich.  Navíc se  nám podařilo   přenést  tuto výzvu na blízké  kamarády ze Štramberka a Rybího.

Mojmíre, věřím, že se za rok  objeví  Vaše sexteto  na  tomto závodě  a pořídíme společné foto! Držím Kramolišům palce, ať se vám daří, protože  s pohybem  jde všechno líp! 

Mojmír se svým synem Jirkou

Označeno v Atletika dospělí, Reportáže
Facebook
AK EZ Kopřivnice