Návštěva s příchutí croissantu

Již jen necelý půlrok zbývá do uskutečnění 10.ročníku Běhu rodným krajem Emila Zátopka.Organizátoři  závodu, nechtějí ponechat nic náhodě a proto se rozhodli jet do Prahy za paní Danou Zátopkovou.
Výpravu tvořili místostarosta  kopřivnického MÚ ing. M. Kopečný, šéftenérka Atletiky pro děti Mgr. Jana Feilhauerová a já.

Pomocí GPS navigace jsme se dostali téměř k jejímu bydlišti, do kterého se  přestěhovala paní Dana před necelými pěti lety. Bydlí v klidové zóně, nedaleko od Trojského veslařského kanálu.
Při stěhování, nebylo  jednoduché zbavovat se řady věcí ke kterými ji svazovalo pouto.  Nechala si stůl stylové židle, truhlu, kterou samostatně vyřezávala,  obrázky, dekorace.

Samotné setkání bylo věcné a probrala se řada důležitých organizačních záležitostí spojených s významným závodem. Při jednání jí výborně sekundoval Karel Engl, bývalý  zápasník ve volném stylu. Účastník OH v Mnichově 1972.

Paní Dana se nezapře jako hostitelka a neustále nám něco nabízí. Na stole má připravenou chuťovku croissant.Je to francouzská specialita vyrobena  z máslového těsta, která se může zpestřit čokoládovou nebo marmeládovou náplní.

Paní Dana se při jednom z rozhovorů pro média přiznala: ,,Z oštěpu, kterým jsem v roce 1952 v Helsinkách vyhrála olympijskou zlatou medaili, udělal Emil v nestřeženém okamžiku násadu ke smetáku. Já ten oštěp dostala tenkrát od rozhodčího na památku. Nedávno mě ten pán přijel navštívit a přál si oštěp vidět. Dlouho jsem se vymlouvala, lhala, že je v muzeu, on tam chtěl jet, až jsem se s hanbou přiznala. I Finové mají smysl pro humor“.

Oštěp provázel  paní Danu  po celou dobu její kariéry. I pro nás má magickou sílu. Proto si pořizujeme společné foto.

Loučíme se  s našimi hostiteli. Při podání rukou jakoby z paní Dany se přenesla do mne imaginární síla její osobnosti. Na svůj věk je neuvěřitelně  vitální. Imponující je smysluplnost, rozvážnost a sladěnost její rétoriky. Je věcná  a duchaplná.

Na shledanou paní Dano u příležitosti dvou zářijových jubileí…