Mount Everest 2011

Nostalgie, aneb vzpomínka na prima akci motivoval Janu Hanzelkovou z DDM Kopřivnice  s týmem  nadšenců, obnovit tradici výstupů na Mount Everest.

Je sobota 1. října, nádherný prosluněný den. Nedá mi to,  vyšlapu k lyžařské chatě. Mezi hrstkou lidí poznávám Pavla  Dvorského, který  tu má téměř celý  rodinný tým. Jsou nejen mezi pořadateli, ale i aktivními lezci.

Jana Hanzelková spoluorganizátorka  
Výstupu na Mount Everest 2011

Na chviličku se zapovídám s Janou Hanzelkovou.

,, Výstup na Mount Everest  2011 není závod.  Snažíme se motivovat lidi k pohybu, v tomto krásném prostředí lyžařského  areálu Červený kámen. Výstup může absolvovat  kdokoliv   a kdykoliv v průběhu třiceti hodin.
Kdo si  netroufne  zvládnout výstup na Mount Everest (8 848 m ) , což představuje 39 výstupů na vrchol Červeného kámene ( 690 m ) , může  se pokusit zdolat Etnu ( 3 340 m ) , Sněžku ( 1602 m ).Přihlásit se mohou sólolezci, duolezci, anebo  družstvo ( max. 6 dospělých osob). Pro ta nejlepší máme připraveny medaile a věcné ceny. Pořadateli akce jsou místní DDM, MÚ a Správa sportovišť. Poděkování patří SLUMEKU, které nám zprůchodnilo horní část sjezdovky. 

Pro zpestření programu jsou  připraveny soutěže mimo výstup – zdatný šerpa,Yetti, lanové aktivity pro oživení bude doprovázet účastníky reprodukovaná hudba“.

Štefan Groš pětinásobný vítěz  Výstupu na Mount Everest
a jeho syn  Vojtěch

Vystupuji po sjezdovce. Vpravo  na kraji louky u stanu, je rušno. Dvojice  připravuje   u vařiče jídlo. Když se štíhlý  muž pootočí ke mně, najednou jej poznávám-  Štefan Groš. V minulosti patřil mezi úspěšné účastníky  tohoto výstupu. Když mě zahlédne se pousměje a  jde ke mně.  Štefan je výborným vypravěčem.

,,Dělám servis  mému synovi  Vojtěchovi. Má v genech sportovní dispozice. Před léty byl třetí  na republikovém mistrovství  v Běhu do vrchu. Já bych šel do toho opět, ale moc jsem toho nenatrénoval, protože jsem se o této akci dozvěděl na poslední chvíli. Navíc nechci riskovat. Zítra mě čeká atraktivní dovolená, odlétám do Tunisu.

Vyhrál jsem tu pětkrát, jako sólolezec. Naočkoval jsem syna, ať jde do toho. Jsem rád, že se nechal přesvědčit. Tak mu se snachou děláme servis. Vím, co to obnáší. Je to alchymie. Nápoje, pestrý výběr ovoce.  Navíc dostane kuřecí a zelnou polévku. Jako  sólolezec dnes nemá soupeře, přihlásil se pouze on.“

Cestou dolů  se zastavuji za chatou, kde je postaveno  improvizované lanové centrum. Svižně   ho zdolávají děti, které nezapřou odvahu.

 Po třech hodinách mi vytrávilo. Zastavuji se na guláš. V restauraci vládne  veselá atmosféra. I když mají účastníci  zásoby, občas si odskočí v rámci  pauzy na osvěžení.

Scházím po klikaté strmé cestě dolů. Mám prima pocit z předcházejících hodin. Pokus obnovit zapadlý projekt se vydařil. Pokud se zlepší propagace, přibudou sponzoři, je šance, že příští rok ,,Výstup na Mount Everest  2012“  bude ještě úspěšnější.


(  Fotogalerie na rajčeti vpravo ).