Dana Zátopková, rodným jménem Ingrová, se narodila ve Fryštátu, který dnes spadá pod Karvinou. Zde dostal její otec, důstojník hraničářského praporu československé armády, služební byt, který stál v bývalé kolonii Vagónka. Poslední zbytky kolonie byly zbourány v roce 2011. Tuto skutečnost mi sdělil Radim Kravčík -historik, archivář, cestovatel a bývalý kastelán zámku Fryštát v Karviné.
Otec Dany Zátopkové byl v dalších letech jmenován velitelem útvaru v Olomouci a poté velitelem pluku v Uherském Hradišti. Od roku 1946 se společně s házenou začala Dana opět věnovat i atletice a shodou náhod se dostala k náčiní, které ji později proslavilo, tedy k oštěpu. Už o dva roky později jako mistryně republiky odjela reprezentovat Československo v roce 1948 na olympiádu v Londýně, kde se umístila na sedmém místě. Krátce po olympiádě, 24. října 1948 se provdala za vytrvalostního běžce Emila Zátopka.
Jejich manželství se stalo svazkem dvou výjimečných sportovců, olympijských vítězů. Svého největšího úspěchu se Dana dočkala roku 1952 na olympijských hrách v Helsinkách. Ve stejný den vítězství svého manžela Emila v běhu na 5 000 metrů zvítězila ve své disciplíně i ona hodem za hranici padesáti metrů (50,47 m). Další úspěchy pak na sebe nenechaly dlouho čekat. Mnohonásobný zisk titulu mistryně republiky, mistryně Evropy z let 1954 a 1958, překonání světového rekordu z roku1958 (55,73 m), či zisk stříbrné medaile z olympijských her v Římě v roce 1960. Tato vynikající sportovkyně zemřela 13. března 2020 ve věku 97 let.
K stoletému jubileu manželů Zátopkových (19. září 1922) byl nasměrován křest vzpomínkové knihy o skvělé oštěpařce. Převážně se víc mluvilo a psalo o Emilovi, fenomenálním vytrvalci, ale i jeho žena si zaslouží velkou pozornost. Významně ovlivnila Emilův život. Mnoho zajímavého se o ní dá dočíst v nové publikaci „ Dana Zátopková.“
Když jsem obdržel pozvánku na křest uvedené knihy od jedné z autorek, Ivy Roháčkové, ani chvíli jsem nezaváhal. Vzhledem k tomu, že program začínal v úterý 13. září v 1030 hod. jsem si musel přivstat již ve čtyři hodiny ráno. Po vysednutí z LEO Expresu v Praze, jsem spěchal na metro s cílovou stanicí na Hradčanské.
Pak jsem po chvíli chůze, krátce po desáté hodině přišel k cíli, k Písecké bráně. Zde v uzavřeném prostoru již postávaly hloučky lidí. Bez potíží jsem se vmísil do rozhovoru dvou pánů, kteří vyprávěli o svých historických úspěších. Jeden z nich, Dušan Moravčík byl bývalý československý atlet, držitel stříbrné medaile z mistrovství Evropy 1971 na 3000 metrů překážek (8:26,2). Na této distanci již padesát let drží československý rekord 8:23,8 (1972)! Tento závod se řadí mezi nejnáročnější běžecké disciplíny, kdy na trati zdolávají běžci 35 překážek, z toho 28 suchých a 7 vodních příkopů.
Na křest dorazily i další známé osobnosti. Například dnes už bývalá oštěpařka Barbora Špotáková se nikdy netajila obdivem k legendě, „Dana měla nabitý život. Sledovala současné dění, byla plná elánu a ještě ve vysokém věku pomáhala mladým oštěpařům. „ Jsem ráda, že tato kniha vznikla. Každý, kdo se zajímá o sport, by si ji měl přečíst,“ řekla držitelka tří olympijských medailí .
Daniným přímým svěřencem byl Miroslav Guzdek, svého času česká dvojka za Janem Železným. V devadesátých letech trénovali na hřišti ve Stromovce. Tam to měla z Troje, kde s Emilem v domku bydleli, kousek. „Ještě kolem svých osmdesáti let přejela lávku a v areálu Olympu byla za pár minut. Byla na mě hodná. Asi proto, že jsem měl dobrou techniku,“ svěřoval se Mirek.
Malou výstavku tvořily -oštěp, tretry, dresy, medaile, novinové články, fotografie. Program zpestřily moravské lidovky v podání hudebníků z Vacenovic .Na křtu zahrál i špičkový houslista Jaroslav Svěcený. „Fascinovaly mě rozhovory s paní Danou. Podle mě byla pravou královnou Alžbětou oštěpu. V posledních letech, když už na tom nebyla zdravotně dobře, jsem jí chodil zahrát do nemocnice. Vždycky chtěla slyšet něco rychlého a pak moravské lidovky,“ vzpomínal.
„Kniha vznikala z vyprávění pamětníků. Všichni byli milí a ochotní, líčili zajímavé historky ze společných akcí. Díky nim jsme získali unikátní fotografie,“ s nadšením sdělovala Ivana Roháčková. Autorky chtěly slavnou atletku představit i jako ženu plnou optimismu, kterou zdobila lidskost, vlídnost a rozdávala mimořádnou energií. „Dana Zátopková sršela humorem a vyzařovala osobitý šarm. Díky svým charakterovým vlastnostem zůstala po celý život stát pevně nohama na zemi,“ stojí v předmluvě od Olgy Struskové.
Jiří Harašta