Havířovský půlmaraton a desítka

Neděle 26.3.2023
Někteří běžci a běžkyně z našeho klubu, jmenovitě Radek Raška, Kateřina Polášková , Petr Polášek, Martina Mazáčová a  David Hanke  se zúčastnili závodu na Jamajce. Nejedná se o proslulou zemi sprintérů , ale o městskou část Havířova. Tam se konal další ročník Havířovského maratonu, půlmaratonu a čtvrtmaratonu.
Obsadili jsme dvě distance a to čtvrtmaraton, tam nás výborně reprezentovali Katka Polášková (0:47:49) a její manžel Petr Polášek (0:48:24). Oba se podívali na stupínky vítězů shodně na stříbrný stupínek.
Na půlmaratonu bojovali a to doslova Marťa (1:34:51), David (1:32:52) a Radek (1:33:04). Všichni tři se vydali do posledních zbytků sil a dovezli si z Havířova jedno vítězství, jeden bronz a jednu bramboru.

Radek Raška: Zmínka o 1. Havířovském maratonu, v jehož rámci se běží i 1/2m a 1/4m na mne vykoukla na všemocném Facebooku. A když jsem později viděl ve startovce i známá jména z AKEZu, jel jsem taky. Trasa s minimem asfaltu si své příznivce jistě najde, mně to ale moc netáhlo. Výsledný čas je cca 3 min za očekáváním, na čemž mne snad těší jen to, že podobně o svém výsledku mluvili i ostatní. Ještě mne snad těší to, že se mi  na tu bídu podařilo udržet rovnoměrné tempo po celou trasu.

David Hanke: Půlmaraton s netradiční tratí. Většinou šotolinový povrch. Po úvodní části nás (mě a Marťu)  pořadatelka poslala zpátky směrem k cíli. Vzápětí si omyl uvědomila a nasměrovala dobrým směrem.  Zaběhli jsme si asi cca 30 sekund. Do 11 kilometru jsme běželi s Marťou spolu, potom jsem začal stíhat Radka R. Po doběhnutí Radka jsme se spolu táhli skoro až do cíle. Poslední 4 kilometry už byly hodně těžké a dost dobrý trénink morálky. Po závodě jsem byl vcelku dost vyřízený.  Jinak převládají pozitivní myšlenky, podpořené tím, že všichni závodníci z mladší kategorie zůstali až za mnou.
Během závodu jsem si vyzkoušel i jiné činnosti spojené se závodem, jako např. ono zaběhnutí, svlékání mikiny za běhu, vypuštění tekutin vypitých před závodem a následné dohánění ztráty.

Katka Polášková: Březen – za kamna vlezem se nabízelo po nedělní jaksi vyfoukané desetikilometrové trati v Havířově. Tu jsme si vytipovali, neboť je součástí MSBP a pro změnu nejde o silniční povrch. Po startu z náměstí od kyvadla mě dav o cca osmdesáti běžcích vystřelil namotivovaně urvat si pěkné tempo do lesoparku. Po pár kilometrech se takřka pánský závod okamžitě roztrhl po celé šotolinové trase. Běželo se dobře do 5. km, dokud mě do reálu briskně nevrátil záludný neutuchající větřík a poněkud přepálené tempo. Po tom, co jsem šťastně vykličkovala kolem kupodivu jen třech „podkolenních“ psů, jsem skoro zapomněla na pár soupeřek, kterých bylo jako šafránu. Má předjarní kondice se dohadovala s hlavou o tempo 4:30 – 4:45 h. Do svého limitu jsem se sice nevešla, ale tepovka na hodinkách řádila rudě, tudíž jsem se musela spokojit s časem 47:50 min na 10,55 km (2. m. v kateg., holt „prohrály ty, které nepřišly 🙂 ). Vyhlašování vítězů na zámečku potěšilo a pobavilo cenami – dobré pivko – to tak trochu zastínilo i fakt absence sprch.