Člověk míní, život mění…



Předposlední etapa seriálu Lysacupu  se odvíjela v nejistotách. Kruté mrazy poklesly a od středy při nižších teplotách začal padat sníh. Jenomže tento víkendový závod nemůže nic ohrozit. Možná kdyby padaly trakaře…

Největší obavy pořadatelů  a běžců směřovaly k náročnému  výběhu  za Hotelem Bezruč na hang. Na webových stránkách  závodu naskakovaly  nové informace a názory:
Hard:
Láďovi  Sventkovi  se šlo v úterý  po schodech na hangu  báječně, ale dnes po schodech  ani památky.  Pod Malchoremm jsem 5x zapadl až po prsa. Ještěže nemám  postavu  jako Trautenberk, jinak bych asi volal Horskou službu, takže z toho plyne, že 200 bodů  to v sobotu nebudou mít lehké.
Láďa:
Na  slevenskej strane  Beskýd  napadalo vyše meter nového snehu, takže je problém  aj  prebrodiť. Ak to bude  na Lysej podobne navrhoval by som v sobotu dvojetapu  o 10,00 hod  spoločne přešlapat trasu a o  12,00 hod  ostrý štart.
Návrh:
Vejdeme se na parkoviště? Kam jsme schopni v tom  marasu vyjet? Nedáme start  ve Frýdlantu , třeba u Motelu  a cíl u Hotelu Bezruč?
Start:
Tak teda kde mám být? Před Hotelem, nebo na parkovišti?
 I když mě odrazovala rodina od  výjezdu, nedalo mi to.  Touha pořídit atraktivní záběry mě hnala vpřed. Večer jsem si dobil mobil a baterii do foťáku. Nabalil jsem si  lehkou výstroj, energetické tyčinky a ráno v půl deváté jsme vyrazili směrem na  Malenovice. Na parkovišti u Rajské Boudy jsem oslovil pořadatele.  Jeho instrukce zněla: ,, Poběží se k Hotelu Bezruč, dál výstup po  hangu směr Lysá hora.“











V 9, 25 hod. jsem se vydal indiánským během  po trase závodu. U Hotelu Bezruč vytahuji  foťák a pořizuji první záběr.Nasazuji si nesmeky a vyrážím směrem k hangu. V prudkém  svahu  si nohy zasouvám do sněhových schůdků. Místy, je zlikvidovaly  turisté. Při výstupu  špičkou nohy modeluji  nové  stupínky a šplhám nahoru.  Nedívám se na hodinky, jenom občas za sebe v očekávání, kdy se objeví první běžec. Zatím  je klid. Když zahlédnu  před sebou příčnou cestu , uleví se mi.

Obávaný hang mám za sebou. Je 10,12 hod. Vytahuji  foťák a ostřížím zrakem  sleduji dění ve svahu. Oslovuji turisty: ,, Viděli jste běžce?“ – tážu se zvídavě.
,, Jo jsou pod námi. Brzy nás dostihnou.“
Je 10,28 hod. svah vyklusává asi šestnáctiletý mladík.  Tážu se ho: ,, Jsi závodník?“
,, Jo jsem, ale  běžci zřejmě vybíhají jinou trasou. Když tuto informaci  potvrzuje další  ,,zbloudilý běžec“ vím že  to je  moje prohra.
10, 35 hod.  Vzdávám  pokus jít na Lysou,. Odrazují mě místy  metrové díry  v úzké pěšince.Vydávám se  cestou dolů a  opatrně  vyšlapuji další  schůdky ve svahu.
U Hotelu Bezruč váhám zda sundat nesmeky. Cesta je místy  kluzká. Neriskuji. Po chvilce  je přede mnou neprostupná řad aut. Z obavy ať mě nesmete  nějaké auto za mnou,  sleduji dění za sebou.. Řidička Landovru  zřejmě z úleku  razantněji šlápla na brzdu.  Záhy se otočila v hodinách  napříč cesty. Ještě štěstí, že  její  výkonné vozidlo zvládlo zpětný manévr. Po chvilce  kolona aut zůstává stát..
,, Jeden z řidičů  to nevydrží vyskočí z auta  a hromuje: ,, Před námi je v protisměru  autobus. Ten šílenec se zbláznil. Na tomto podkladu nemá šanci vyjet! Již couvá.“ . Komentuje  dění před sebou  roztržitě mladík.
Na parkovišti u Rajské  boudy je zácpa. Řada závodníků obsadila  točnu autobusů, protože parkoviště bylo napresované jako sardinky. Policisté si zapisují do bloku  SPZ-ky.Pro mnohé  účastníky  Lysacupu bude mít tento závod hořkou příchuť.
Bohužel  dezinformace  před startem závodu mě nasměřovala mimo trasu. Neberu to tragicky. Snad někdy příště….
Označeno v Nezařazené, Reportáže
Facebook
AK EZ Kopřivnice