Běžecký svátek v Prusinovicích

R o h á l o v s k á    d e s í t k a    sobota 27. února 2016

Poslední únorová sobota je pro běžce významným mezníkem. Na rozhraní Valašska a Hané- do Prusinovic, se sjíždějí  běžci ze širokého okolí na Rohálovskou desítku. Letos se zde konal již 23. ročník  tohoto závodu. Pro obec s  1250 obyvateli to byl svátek. Lidé zde sportu rozumí o čemž svědčila tradičně veliká divácká podpora. 

Již několik  roků vyrážíme do Prusinovic  s partou našich vytrvalců. Já jsem již léta  na druhé straně  bariéry v pozici  fotografa, hecíře, obdivovatele borců kteří se perou ze zákeřností tratě a nástrahami počasí. Tentokrát jsem bohužel po operaci kotníku musel zůstat doma.

Přiznám se, že Rohálovská desítka  je pro mne srdeční záležitost. Při prohlížení fotogalerie z minulých let, mě nejvíc upoutá  návrat o tři  roky zpět, kdy vydatně sněžilo. Krajina byla zahalena do bílé tmy. Přívaly sněhu udělaly z neprohrnutých silnic tankodrom. Dostat se do Prusinovic byl v ten den problém. Pouhé tři kilometry od obce jsme zůstali stát v dlouhé koloně. Když se dlouhé minuty nic nedělo, vystartovali jsme. Předjeli jsme spoustu aut a záhadně se nám podařilo dostat se do našeho vytouženého  cíle. Po tomto nečekaném zdržení  našim běžcům scházela do startu pouhá půlhodina. Naštěstí všechno stihli v poklusu.

Rohálovská desítka 23.2.2013 050

Teprve po startu nastalo to pravé peklo. Místy byly závěje až po kolena. V dalších úsecích, kde byla vyfoukaná cesta se sněhovými jazyky, byl ledový podklad. Po obrátce to bylo ještě mnohem horší. V úzkém korytě se míjeli rychlejší závodníci s protiběžci  tváří v tvář.  Protože se dalo běžet jenom v jedné stopě, často docházelo k pádům. Holt, rok 2013 se  účastníkům Rohálovské desítky vryl hluboho do paměti…

—————————————————————–

Letos  bylo  počasí nesrovnatelně lepší. Nehrozil sníh ani závěje. Jedinou překážkou byl ostrý studený vítr. Na desetikilometrovou trať se vydalo 568 běžců. Již od počátku  ovládlo čelo závodu duo z  Benedek Teamu. Jan Kreisinger (AK Kroměříž) jim sekundoval pouze na úvodním kilometru. Pak už soupeřili mezi sebou keňští vytrvalci. Nejvíce sil měl Too Silas Kiprono, který proťal cílovou metu  v čase 30:07 min.  Druhý Mwangi Joele Maina, doběhl  za 31:08 min.

Na Honzu Kreisingera, který běžel dlouho sám, se po obrátce dotáhli Ondřej Fejfar (AK Kroměříž )  a slovenský vytrvalec Juraj Vitko (MKŠS Kysucké Nové  Město). V závěru  rozhodla zřejmě Honzova zkušenost a znalost tratě. V posledním stoupáku nasadil  k trháku a do cíle doběhl na třetí pozici v čase  31:19 min.

V ženách dominovala taky keňanka v dresu Benedek Teamu,  Betty Chepleting. Zvítězila v čase 36:01 min. Petra Kamínková (Svatý Kopeček) zde podala tradičně výborný výkon. Doběhla druhá za 36:31 min.

—————————————————————-

Vloni se náš  nejúspěšnější veterán  Atletického klubu Emila Zátopka Kopřivnice Saša Neuwirth rozhodl po sedmileté odmlce vrátit  k závodění. Jako  křest ohněm si vybral  Rohálovskou desítku. Ve své veteránské kategorii doběhl třetí, v čase 42:36 min. Tenkrát se  po doběhu svěřil:,, Sedm kilometrů  jsem běžel v kyslíkovém dluhu, nekonečné kopce, náběh na křeče v levém lýtku. Prostě 30 minut trápení, naštěstí jsem ani jednou nepřešel do chůze a nezabalil to, což je povzbuzení. Začínám systematicky trénovat. Musím shodit 3-5 kg  a příští Prusinovice  vyhrát  „ v dědcích.“  Rohálovská 10

Rok uplynul jako voda. Saša se dostavil na ,,místo činu“  a zde je jeho reportáž.

27.2.2016

Když jsem v sobotu nabíral cestou do auta tři důchodce (Jirka Bednařík, Petr Navara, Petr Jelínek), hned mi bylo tak nějak líp. Vždycky mezi těma dědkama omládnu. Směr Prusinovice zavelel nejstarší a už jsme se řítili za dalšími běžeckými zážitky. Prusinovice jsou fajn, člověk tam potká spoustu starých kamarádů, po dlouhé době zas vidí na vlastní oči pravého černocha, zhodnotí, jestli Ondra Němec přibral nebo shodil, auto na místním družstevním parkovišti pěkně načichne hnojem, až skoro slza ukápne, když člověk zas musí domů. Letošní můj cíl byl jasný. Po loňském utrápeném třetím místě, jsem na těchto stránkách prohlásil, že potrénuju, shodím pár kilo a dědky vyhraju. A že nikdy nekecám, splnil jsem vše, co jsem slíbil. Jsem sice v přípravě na maraton, takže cítím permanentní  únavu, což nejvíc odnáší pravá achilovka. Snad proto jsem začal v klidu, abych běžel uvolněně a na hodinky jsem se poprvé podíval na šestém kilometru, jen tak pro orientaci. Na čas to letos stejně moc nebylo, protože se točil nepříjemný vítr, takže jsem se ukryl ve skupině běžců, jejichž tempo mi vyhovovalo. Tak jsem se posunul v klidu až na osmý kilometr, kde se bohužel achilovka přihlásila o svá práva, což jsem řešil zvolněním tempa. Dlouhou cílovou rovinkou už jsem se skoro celou protrápil, když bolest se stupňovala, naštěstí můj náskok byl obrovský, to bych už i vítězně došel, nebo doskákal o jedné noze. Čas 41:12 byl pro mě úměrný podmínkám a úsilí, spíš takový dobrý maratonský trénink. Potěšilo mě vítězství Jirky Bednaříka v sedmdesátnících. Rovněž oba Petrové Navara a Jelínek byli se svým vystoupením celkem spokojeni. Tak jsem si pro radost u Ondry koupil dvoje boty na novou sezónu a fičeli jsme domů, protože zrovna bylo Alexandra, takže mě doma čekalo příjemné posezení s rodinou.

S a š a    N e u w i r t h

—————————————————————

DSC_0567

Druhý náš běžec, který  zvítězil   ve své veteránské kategorii  byl Jirka Bednařík. V e-mailu se mi svěřil se svými postřehy.

 Počasí bylo až na ten studený vítr, příznivé. Já osobně si toho vítězství dost považuji, protože se mi podařilo porazit veteránskou elitu (Rezáč,Vodička, Jašek). Po obrátce se mi podařilo v dlouhém táhlém stoupání utrhnout se od zmiňovaných ,,vlčáků“a náskok udržet až do cíle. Jinak atmosféra v Prusinovicích byla tradičně přátelská. Jako vždy byl vynikající guláš. Teď již mám jenom přání, aby nám všem vydržela forma. Těším se na viděnou v Mořkově!

J i ř í    B e d n a ř í k

 

 

Označeno v Atletika dospělí, Reportáže
Facebook
Partneři