Když jsem se náhodně dozvěděl o tom, že má do Kopřivnice přiběhnout prezidentský kandidát Vladimír Dlouhý, nedalo mi to. Zvídavost mě vyhnala jít mu vstříc.
Vladimír Dlouhý je bývalý ministr průmyslu. Znal jsem ho ze záběrů v televizi. Před pár lety na mne působil, jako robustní, statný chlap. Proto mě překvapilo jeho rozhodnutí jít do projektu v boji o Hrad do náročného ,, Dlouhého běhu.“
Věděl jsem, že přiběhne do Kopřivnice ve čtvrtek před třetí hodinou. Vzal jsem si foťák a indiánským během jsem se mu vydal vstříc. V duchu jsem si říkal:,, Určitě ho načapám s doprovodní skupinkou běžců při chůzi rozjímajícího o nekonečně ,,dlouhém běhu.“
Najednou jsem zbystřil. Na chodníku propojeném s cyklostezkou jsem zahlédl klusající skupinku. S potížemi jsem vytáhl z pouzdra foťák a již byli u mne.Přesto jsem nacvakal pár záběrů.
Léta již neběhám, ale teď mi to nedalo. Vydal jsem se po chvilce za nimi. Když pro mne nelogicky vybočili z trasy směrem k Tescu. Začal jsem křičet: ,, Vraťte se zpět!“
Hlouček běžců se zastavil. ,, Musíte běžet ze svahu přes můstek zabočíte doleva a záhy budete u kulturáku, kde je vaše konečná“ – navigoval jsem je.
Klusal jsem za nimi a sledoval jak Vladimír Dlouhý diktoval tempo skupinky. Překvapilo mě, jak vévodí o dvě generace mladším klukům.
V cíli jsme si podali ruce. Když jsem oslovil Vladimíra Dlouhého, připadalo mi to, že se známe delší dobu a náš dialog pokračuje dalším rozhovorem. Mluvil otevřeně a bral mě jako rovnocenného partnera.
Podepsal jsem se na listinu, podporujícího jeho kandidaturu. Získal si můj obdiv již z toho důvodu že sportuje a tím přesvědčuje činy, že má vůli rvát se s problémy, aniž by u toho používal ,,rétorické výlevy.“
Moravskoslezský kraj finančně podporuje činnost klubu
