Jizerská padesátka 16. – 18. února 2018
Jizerská padesátka je závod v běhu na lyžích klasickou technikou,vedoucí po tzv. Jizerské magistrále. Její první ročník se konal v roce 1968. Matadorem tohoto závodu je Ladislav Míka. Jako jediný účastník, absolvoval všechny závody. Původně byl vodák a jezdil rychlostní kanoistiku. První Jizerku absolvoval s několika horolezci, vášnivými milovníky Krkonoš. Pak už se to pomalu nabalovalo. ,,Patřičnou jiskru jsem měl na 22.ročníku, když jsem to běžel za 2:48 hod. Teď již soupeřím sám ze sebou, protože z mých vrstevníků již nikdo nejezdí. Láká mě pokračovat v účastech na tomto závodě, protože vím, že tam budu mít nějaké rovnocenné soupeře a především překonávám lenost“- říká 77 letý nadšenec.
Dalším důležitým bodem pro Jizerskou 50 byl rok 1970, kdy se závodu zúčastnilo všech 14 členů Expedice Peru ´70, kteří zahynuli pod kamennou lavinou z Huascaránu. Od té doby nese závod přídomek Memoriál Peru 70. Vzpomínka na horolezce je od té doby nedílnou součástí slavnostního zahájení Jizerské 50. Od roku 1999 je závod zařazen do světové ligy dálkových běhů Wordloped a účastní se ho závodníci z české i světové špičky, ale i různé známé osobnosti. Od roku 2011 je také součástí seriálu Ski Classic.
V posledních letech došlo na Jizerce ke vzniku několika doprovodných závodů. Kromě 50 km, se jede ještě 25 km klasicky, 30 km volnou technikou a kratší vzdálenosti pro děti.
Jizerskou 50 berou někteří jeho účastníci jako relax, vymanění se z běžného životního rytmu. Řadí se mezi ně i Jakub Kohák, který před závodem řekl:„Vzpomínám si, že vloni se mi to podařilo zvládnout v úchvatném čase, za šest a půl hodiny, ale cestou jsem se fotil dvě hodiny. Navíc jsem měl po cestě 37 krizí. Po doběhu mě bolela záda, kolena a pravá kyčel. Teď po závodě si najdu lázně. Mým přáním je nechat si zahrát písničku: ,,Kohák jede.“
Na start 51.ročníku letošní Jizerky se postavilo 4 551 účastníků. Dominoval v něm Nor Morten Eide Pedersen, který zvítězil v čase 2:05:27 o 46 sekund před Švédem Oskarem Kardinem. Pedersen potvrdil, že Jizerka je jeho nejoblíbenějším závodem. Vždyť zde triumfoval třikrát ve Sci Classic kariéře. Nejlepším z českých reprezentantů byl trojnásobný šampion Stanislav Řezáč, specialista na běhy na dlouhé vzdálenosti. Tento čtyřiačtyřicetiletý veterán na vytrvalostních tratích pořád u nás nenachází konkurenci. Doběhl na celkové 18. pozici.
V kategorii žen usilovala naše Kateřina Smutná o třetí vítězství na této trati, ale tentokrát ji porazila švédka Britta Nordgrenová, Cílem projela v čase 2:26:48.Kateřina řekla v cíli:,,Dneska jsem se cítila strašně dobře. Podmínky byly ideální. S Brittou jsme Odjely ostatním holkám. O všem rozhodl 35. kilometr, kdy nastoupila švédka a já jsem její nástup nezachytila. Musím přiznat, že je letos lepší. Dá se to srovnat se mnou v minulé sezoně, kdy jsem jí podařilo vyhrát nad ní pětkrát za sebou.“
—————————————————————————————————————-
Naše úspěšní duo na Jizerce
Nejlépe se rozjímá u piva. Sedím s Pepíkem Kvitou v útulné hospůdce. Podvědomě potlačuji okolní vřavu a vžívám se do jeho vyprávění. Všímám si jak mu při hovoru dojemně jiskří oči. Retrospektivně listuje ve svých vzpomínkách, ve kterých převažují příjemné momenty. „Na Jizerku jsem začal jezdit před 25 lety. Pak nastala pauza, způsobená bolestí v úponu ramene. Přesto mám na Jizerce 20 zářezů. Poslední dobou jsem běhal bez mázy. Nemusel jsem se starat o vosky, ale řešil jsem to silově přes nohy a paže. Vloni jsem si udělal zde ve svých 66 letech osobák časem 3:36 hod. Na podzim jsem mixoval silniční běh, jízdou na kolečkových lyžích s cílem připravit se na běžkařskou sezonu. Výhodou bylo, že nebyl problém vyhledávat si v blízkém okolí vhodné trasy. Pak, když napadal sníh, vyrážel jsem na běžkařské trasy v Beskydech a Jeseníkách.
Do Jizerek letos vyjel náš početný tým dvěma auty. V Tranzitu jelo 7 lidí a zbývající 4 členové výpravy se vezli v osobáku. Jak se říká: „Změna je život,“ rozhodl jsem se letos použít na tento závod mázu, jak to dělá většina závodníků. Hned v pátek jsem si zkusil z recese zaběhnout sprint na 1 500 m, což byl v mém věku odvážný počin. Nebyla to žádná sláva, ale zvládl jsem to v čase 4:43 min.
Další den v sobotu, jsem si udělal výlet s rodinou, samozřejmě na běžkách, kdy jsem udělal 15 km. Rozhodujícím momentem mého výletu byla neděle . V 10,30 hod. jsem se vydal na trať hlavního závodu, který tvořilo 4 551 běžkařů. Startoval jsem z druhé vlny. Rozjezd byl tradičně náročný. Brzdila mě masa běžkařů přede mnou, proto jsem jel opatrně. Věděl jsem, že bezhlavé předjíždění borců přede mnou by mě spíš přibrzdilo. Na občerstvovačkách jsem se moc nezdržoval. Stačilo mi polknout pár doušků ionťáku. Jedné nehodě jsem se na trati ale nevyhnul. Při sjíždění ze svahu, jsem měl kolizi s jednou závodnicí a upadl jsem. Záhy jsem se postavil a jel dál. Do cíle jsem dorazil v čase 3: 26:06 hod. na 814.místě v celkovém pořadí a 36. v kategorii. Co mě nejvíc těší, že jsem si letos vylepšil o 10 minut svůj osobák.
Nedalo mi to a večer jsem oslovil naši Darinku Krausovou. „Jizerka je kultovní závod, na kterém se schází česká běžkařská špička a veliká mezinárodní konkurence. Na této akci mě přitahuje skvělé zázemí, vynikající atmosféra a perfektně připravené tratě. Hned v pátek jsem se rozhodla běžet třicítku. Byla jsem ráda že tuto trať si zaběhl i můj manžel Ľubo. Samotný závod se mi poměrně vydařil. Byla jsem třetí v kategorii a pátá v celkovém pořadí v čase 1:36 hod. “ Tento úspěch vysypala ze sebe Darinka tradičně skromně, jakoby se nic zvláštního nestalo.
Co dodat na závěr? Darince a Pepíkovi patří veliká gratulace za předvedený výkon. Teď již držíme palce ať Pepík úspěšně zvládne Vasův běh a následně společně i s Darinkou běh ve švýcarském Engadinu. Pak již začnou pro oba jarní silniční běhy…
Jiří Harašta
Moravskoslezský kraj finančně podporuje činnost klubu
