Závod očima Miloše Macíčka
Datum konání: Středa 11.9.2010
Profil tratě:Jeden 15-ti kilometrový okruh. Stále nahoru, dolů, doleva, doprava. Prvních 1,5km a posledních 2,5km asfalt, zbytek terén s podkladem: štěrk, hlína, bahno, tráva, dokonce místy i bažina a vše dobře prolité vodou.
Tento závod jsem běžel poprvé a tak jsem měl k němu větší respekt, protože dny před závodem vydatně pršelo, očekával jsem, že povrch bude mokrý a těžký a tím pádem i závod. Zariskoval jsem v závodním obutí a vsadil jsem na lehký závodní model Mizuno Ronin, protože jsem neměl v úmyslu tahat několik gramů navíc mých nezávodních krosovek. Neprotaktizoval jsem v obutí, i přesto všechno měly boty dobrou trakci na všech površích a v bahně, či bažině to už bylo jedno co mám na nohách.
Před startem mě trochu rozhodila přítomnost polského závodníka a mého konkurenta v boji o přední umístění Tomasze(šlánky viz dříve, Běh Hrabině-Poruba, Štramberská desítka.). Tři měsíce jsem neměl možnost s ním změřit síly, protože byl pracovně v Itálii a tak jsem netušil, jak na tom je.
Proto jsem hned v úvodu závodu za to vzal velmi z ostra. Už někde na 1,5-tém kilometru Tomasz ve stoupání nedokázal udržet mé tempo a tak jsme z Radimem(závody viz dříve) sami dva začali ubíhat celému startovnímu poli. Vysoké tempo jsem držel až na pátý kilometr, kdy Radim naznačil, že takové tempo nedokáže už dlouho akceptovat.
Chtěl pomoci s porážkou Thomase a s nasbíráním co největšího náskoku nad ním. Měli jsme náskok už něco přes minutu a tak jsem zvolnil, ale né moc, jen tak aby dokázal Radim uviset. Já jako jeho vodič jsem ho vedl chuchelským lesem nahoru a dolů, přes kořeny, bažiny po lesních cestách.
Od 11,5-tého až do 12,5-tého kilometru se táhlo stoupání, ještě v polovině se Radim držel na kontakt, ale potom už začal hodně zpomalovat. Proto jsem ho už zanechal osamoceného a začal stupňovat závěrečné tři kilometry, protože kromě vítězství bylo mým cílem i překonání traťového rekordu, který byl v mých silách, ale tímto tempech byl ohrožen.
Do cíle zbývalo ještě 500 metrů, 2 kilomtry rovina a 500 metrů klesání do cíle. Kopec jsem vyletěl jako poplašený muflon a dva kilometry jsem šel v tempu něco kolem 3:10-3:15, pak už jen sešup a do cíle. Tratový rekord jsem posunul o 30 tveřin dolů. Hurááá!!!
Miloš Macíček alias Muflon-eM