ZÁVOD: Běh osvobození Ostravy (z Hrabyně do Ostravy Poruby) – 14.3km

Závod očima Miloše Macíčka

Datum konání: Sobota 8.5.2010

Profil tratě:Zvlněný profil s klesající tendencí do desátého kilometru. 10 až 11 kilometr stoupání s převýšením 40 metrů. 11 až 13 klesání a závěrečný 1,5 kilometr stoupání s převýšením 20 metrů.
Poznámka: Pořadatel udává délku závodu 15km, ale ve skutečnosti je závod kratší

Pro mne za příjemných klimatických podmínek, tj slunečno s teplotou kolem 15°C, jsem se postavil na start závodu.

Asi po šestém nezdařeném výstřelu startér vypustil už tak nadržené startovní pole tlesknutím rukou. Opět, stejně jako v jiných závodech, jsem vyrazil a dral se na špici závodních nadšenců, což nebylo nijak složité. Hned po kilometru se vytvořila šestičlenná skupina, ve které byl Vašek (můj výkonnostně lepší klubový muflon :-)) a Pavel (články viz dříve), plus další tři kvalitní borci.

Do šestého kilometru se nic dramatického neodehrávalo, celá skupina běžela pohromadě a postupně si zvyšovala náskok. Ne že bychom se flákali, ale tempo nebylo nijak drtivé.

Na šestém za to Vašek vzal a naše šestičlenná skupina se začala trhat. Jeho zvýšení tempa byl schopen akceptovat jen jeden běžec. Já zůstal dohromady se dvěma běžci a Pavel začal ztrácet. Zhruba po jednom až dvou kilometrech si vedoucí dva běžci vytvořili náskok 50-100metrů, který se ustálil až do jedenáctého kilometru k vrcholu stoupání.

Na desátém kilometru, který byl na začátku stoupání, jsem i já začal být více aktivní než doposud. Vlezl jsem si na špici naší tříčlenné skupinky a začal diktovat tempo, abych svým spoluběžcům naznačil, že se mnou v závěru musí počítat. Na vrcholku stoupání jsme byli my tři stále pohromadě. Koukl jsem na stopky a vyhodnotil, že do cíle zbývá něco kolem 10 minut, a tak jsem se rozhodl do toho obout ze všech sil, které zbyly, a zvýšil jsem tempo. Po několika málo metrech jsem odpáral mé dva spoluběžce a s hypnotizujícím pohledem na záda dvou přede mnou běžících borců začal ukrajovat centimetry jejich náskoku.

Před závěrečným jedenapůlkilometrovým stoupáním jsem je měl před sebou tak deset metrů a dále jsem pokračoval v odebíraní centimetrů jejich náskoku, ale šlo to čím dál obtížněji. Běžel jsem už nad hranici anaerobního prahu a tak i pocity bolesti tomu odpovídaly (i přesto, že s sebou nosím měřič TF, tak ho používám jen jako zpětnou vazbu na vyhodnocení po závodě, přímo v závodě se tepy nijak neznepokojuji a v závěru mám vždy plno jiných starostí a problémů sám se sebou, než čučet na měřiče:-)). Ruce začínaly být čím dál těžší, nohy jsem musel s daleko větší námahou zvedat a sám sebe přesvědčovat k dalšímu pohybu. Hlavou mi proletěla taktika a položil jsem si otázku: „Co budeš dělat, když je doběhneš?“. Ale žádná duchaplná odpověď se mi nedostávala a já to stále drtil za těma dvěma.

Tak 300 metrů před cílem jsem je měl už na dostřel a to tak do pěti metrů. Byl jsem, ale už dost kožený na to, abych zaútočil nějakým překvapivým delším finišem. Hned v zápětí jsem dostal odpověď na mou dřívější otázku. Vašek nastoupil a oba borci se mi začali rychle ztrácet v dáli. A tak “poražen“ jsem do cíle doběhl jako třetí. To, co jsem pracně stahoval tři kilometry, mi kluci zase zpátky nadělili na posledních 300 metrech – a to 15 a 10 vteřin v cíli:-).

Ale i tak jsem byl spokojený. Za prvé proto, že výkonnostně na kluky ještě nemám, a za druhé, aktivním závěrem jsem setřepal zbylé dva spoluběžce.

Výsledky

Foto

Miloš Macíček alias Muflon-eM

Označeno v Nezařazené, Reportáže
Jeden komentář “ZÁVOD: Běh osvobození Ostravy (z Hrabyně do Ostravy Poruby) – 14.3km
  1. Anonymous napsal:

    Tak Macíčci nám brzy začnou prohánět Vaška, což je dobře jednak pro oddíl, a taky pro Vaška a jeho motivaci. Saša N.

  2. Jiří Harašta napsal:

    Dva mufloni na bedně, to je foto pohledné. Až tam bude ještě třetí, čočka fota se rozletí.
    Jiří.

Facebook
Partneři