Pro mne se již stává tradicí, že se zúčastňuji večírků a slavnostních událostí od samého začátku. Páteční SEITLPÁRTY není výjimkou. Dělám to z jednoho prostého důvodu. Chci nasát výjimečnou atmosféru do morku kosti. Tím lépe se sžiju s prostředím. Letos se poprvé tato tradiční akce koná v menze VŠB – Technické univerzity Ostrava. Projít rozlehlé prostory sálu mi dává zabrat. Postupně přicházejí manželské páry a kamarádi běžeckého sportu. Začne hrát hudba a náladu pozvedává víno a pěnivý mok.
Hned při první melodii začnu tančit. Dech mi stačí zásluhou každodenních procházek. Mám rád tanec, protože mi rozbuší srdce do maximálních otáček a vyčistí hlavu. Již při prvních tónech řeckých melodií ožije Nikos. Vyzve dvě dámy k tanci. „Je to jednoduché “- povzbudivě je nabádá, ať napodobují jeho krokové variace. „Tanec Zorba je kombinací řeckých tanců pocházejících z Kréty až po Konstantinopole. Dívejte se mi na nohy a postupně rozpohybujte vaše tělo.“
Vír zábavy má jedno negativum. Čas při ní utíká rychleji. Kolem desáté hodiny přijde za mnou Otta se širokým úsměvem pod vousy mi stroze sděluje:„ Jiří, za pár minut je deset a máš poslední šanci jet na tramvaj, ať stihneš vlak.“ ,,Díky za připomenutí“ – zareaguji a utíkám ke stolu pro své věci. ,, Nedělej si starosti. Zajistil jsem pro Tebe nocleh.“ Tato zpráva mě nastartuje . Tělem mi probleskne výboj a rozjíždím radostný uragán vášně na parketu.
Ráno před sedmou hodinou se procitnu v útlém pokoji. Spal jsem čtyři hodiny. Otta mi uvaří smrťáka, který zajím koláčem. Mezitím volá Otta dceři. Až po ukončení hovoru se dozvídám, že mi zajistil odvoz na nádraží.
SEITLPÁRTY 2013 se vydařila. Ještě dlouho budou ve mne rezonovat vzpomínky a v mysli se budu vracet k pátečnímu večeru. Byla by veliká škoda, kdyby do budoucna nezopakovat podobné setkání kamarádů naladěných na totožné vlně. Otto, patří Ti a Tvému týmu veliké díky za úsilí které naplnilo motto:,, Nejen závodit a běhat, ale i zabavit se a stmelovat partu.“
Moravskoslezský kraj finančně podporuje činnost klubu
