Sašovy postřehy: „ Konec dlouhé sezony“

Hornická 10 ve Frýdku – Místku bývá každoročně posledním velkým závodem v našem okolí. Pro mě to byl poslední závod, kde jsem chtěl ještě podat nějaký výkon, abych pak mohl na čas vydechnout, proběhnout se na pár malých tradičních závodech jen tak pro radost a načerpat síly do nové sezóny. V mládí bývala regenerace rychlejší, ale po šedesátce všechno trvá déle ( někdy i ku prospěchu věci 🙂 ). Ještě pořád cítím vnitřní únavu po Košickém maratónu.

dsc_0833

Na Hornickou jsem se nijak speciálně nepřipravoval, jen jsem běžel pár kratších závodů tak na 90 % úsilí a dva rychlejší tréninky v posledních 14 dnech. Netušil jsem , co z toho nakonec vyleze, ale výsledek nebyl špatný. S časem bych řekl spokojenost. Na mé poměry v dlouhé rovince sídlištěm foukalo proti, tak jsem raději volil rozumnou skupinu no a poslední 2 km co to dá. Nakonec z toho bylo solidních 38:35 a bezproblémové vítězství v kategorii.

dsc_0984-kopie

Příjemné bylo setkání se spoustou kamarádů jak před závodem, tak i na trati a po závodě. Po dlouhé době jsme s přáteli bouchli po vyhlášení šampáňo za nenapodobitelného huronského Hombré Lojzy Kolaříka. Pro tyhle zážitky stojí za to běhat, ať je člověk na špici nebo na chvostu a Pepovi Nejezchlebovi je třeba vzdát hold, že nám ty zážitky dopřává a doufám, že ještě dlouho bude, protože Hornickou bych za žádný Run Czech nevyměnil.

Saša  Neuwirth

 

 

Označeno v Atletika dospělí, Reportáže
Facebook
Partneři