Sašovy postřehy: „Jak jsem se nechtěně zařadil mezi mladší veterány“

Novojičínský půlmaraton   sobota 26.5.2018

Když nezaběhnu, aspoň se opálím! To je moje staré motto, kdy na delších závodech praží sluníčko víc, než je zdrávo. Tak tomu bylo i v sobotu 26.5. , kdy rtuť teploměru ve stínu ukazovala číslo 30 a mimo stín už to připomínalo dovolenou v Tunisu. Novojičínský půlmaratón má navíc tu výsadu, že pořadatelé, neznajíc zavedených pravidel o věkových kategoriích si to dělají tak nějak po svém, čímž jsem spadl ve svých 62 letech do takřka mládežnické kategorie nad 45 let. Pravda, v tomto věku jsem ještě býval schopen to běhat za 1:12 až 1:15, ale v těch dobách ještě na hradě vykuřoval Havel. No nic, poběžím si svůj závod, ono to nějak dopadne. A taky že dopadlo. Mládežníci se evidentně nepřišli opalovat, ale chtěli zaběhnout.

I vodič na 1:30 to pojal zodpovědně a první půlku která stoupá běžel stejně jako druhou, která klesá, bohužel druhou půlku už běžel sám. Zřejmě slušnej oddíl J. I já jsem to pojal zodpovědně: Tak dneska, když zapojím hlavu se hezky opálím a ještě zaběhnu. A taky že jo. Na obrátce v Hostašovicích snaha většiny běžců dosáhla vrcholu a zpět se už sunuli velmi ztěžka, naopak já své tempo stupňoval což mě mezi mladíky vyneslo až do elitní desítky ( 9.místo) a v kategorii jsem našel jediného přemožitele Tomáše Svobodu, kterému je ale o 15 let méně. Dosažený čas 1:28,17 mě až překvapil( trať byla vyměřena přesně), protože jsem kalkuloval s časem těsně pod 1:30. A co myslíte, že se dělo dál? Znalci povídek Šimka a Grossmanna se určitě dovtípí : A kam teď pane učiteli? Na Plzeň Vávro na Plzeň J.

S a š a    N e u w i r t h