Rozhovor s R.Balážem o extrémním závodě s excelentním úspěchem na Mountain Challenge

Absolvovali jste speciální průpravu na tento závod?
Určitě ne.Už samotný náš program na závody tohoto charakteru stačí. Běželi jsme teď v červnu nabitou sérii delších závodů jak Plitvický maraton v Chorvatsku 42,2 km kde jsme pak zůstali na 10 denní soustředění a běhali vetší objemy tak Mistrovství světa v horském maratonu ve Slovinsku 37,5 km dále náročný horský maraton NON-STOP Hřebenem Nízkých Tater 49 km a teď tento závod na 60 km na Pustevnách.Já naběhal za červen něco přes 600 km Adéla pak asi 585 km.

Neměli jste problém s dobou půlnočního startu?
Vůbec ne. Jsme na takové termíny zvyklí a hlavně vyhledáváme výzvy a extrémy nejen v druzích závodu,ale i v jiných možnostech.Tento závod se startem o půlnoci je perfektní a v noci je taková zvláštní atmosféra v horách a v lese klid, zvířata a prostě noční dobrodružství.Člověk moc nevidí ve tmě co ho ještě čeká.Takový seběh z Lysé-Hory za svítání to je očistec na duši.

Chůze v noci je obtížná, nemluvě o běhu. Navíc v náročném terénu. Jak jste zvládali tuto překážku?
Byli jsme na to připravení a za celý závod jsme zaznamenali ve tmě jen pár malých uklouznutí na nepříjemném úseku z kopce pod Kněhyní na Stolovou, kde je moc kořenů a bylo mokro tedy i klouzajících kamenů.Adéla pak ještě jen mírně spadla na Čertovém Mlýně kdy naskočila na ten deskový chodník, který byl mokrý a kluzký. Oba používáme letošní novinku v obutí Salomon XR crossmax 1 a ty jsou na podobné závody perfektní.

Běželi jste spolu, anebo jsi občas odbíhal dopředu?
Běželi jsme v drtivé části tratě spolu a hodně vyrovnaně. Dokonce v sebězích mě Adéla často odbíhala.V posledním stoupání na Kněhyni už Adéla  slábla. V závěru na Tanečnici ji asi už totálně došly cukry ,ale po rovinkách do cíle běžela opět dobře. Zkoušel jsem jí při výstupu na Kněhyni tlačit zezadu, protože jsem posledních 10 km cítil, že by mohlo čtvrté družstvo za námi ještě  zabojovat. Proto jsem se snažil držet tempo.Tlačení partnera v takovém závodě je však na nic. Měl jsem sám co dělat se sebou ve stoupání a tak jsem za celý závod Adélu tlačil snad jen dohromady 50 metrů.

Zvolit vhodnou výstroj do nejistého počasí je problém. Vyšlo Vám to? Nepociťovali jste horko ani chlad?
Oblečení jsme byli hodně na lehko jen ledvinky a bez batohů,které si nesla drtivá většina dvojic.Věděli jsme že poběžíme celkem tempově, takže úkol byl co nejméně toho táhnout.Kolem pasů jsme měli běžecké pláštěnky. Počasí bylo super jen posledních asi 10 km pršelo a to už nám bylo jedno.

Kde na trati jste měli největší krizi?
Mrzelo nás že po startu jsme nezachytili vedoucí dvě dvojíce, protože oni to zariskovali a pořádně to rozběhli i ve velmi nebezpečném terénu který byl v úvodu a já se přece jenom hlídám. Stačí jedno horší zvrtnutí kotníků a je konec na několik týdnů s běháním. To je ještě ta příznivější varianta. Adéla běžela celou dobu perfektně snad na mé úrovní a její krize tedy byla v závěru do táhlého kopce na Kněhyni kde to stoupání je hodně dlouhé na ty nohy co už mají za sebou.Pak nemohla vyběhnout na jindy směšný vrcholek Tanečnice asi 1 km před cílem.To jsem viděl že má opravdu dost. Já jsem měl krize takové zvláštní, že se mě nechtělo v úvodu běhat rychle z kopců a cítil jsem asi ještě únavu z Tater, z maratónu co jsem běžel týden před tímto závodem. Potom šílený proklínaný kopec na Včelín směrem pod Smrk tam mi tvrdly nohy, ale pak to byla ode mne spanilá jízda jak na Lysou po těžké prudké žluté značce od přehrady tak i seběh z Lysé do Ostravice. Pak se tělo nějak zázračně přeplo a asi na 45 km jsem měl chuť pořád zrychlovat a byl jsem úplně takový lehký a vyběhaný. Bylo to bohužel ve chvílích, kdy Adéla už začínala mít toho celkem dost. Takže co se týče fyzické krize tak tu jsem neměl na trati vůbec a byl bych schopen v tempu běžet ještě asi až do 100 km ve stejném terénu.

Byl čas na přestávku během závodu?
Nebyl. První dvojíce šly taktikou naplno a my chtěli taky celkově vyhrát a tak jsme se museli po tom zaspání na startu prodírat dopředu asi ze 6.místa. Nikde jsme nezastavovali a vlastně celý závod běželi v kuse, kromě odskočení na WC a na občerstvovačkách tak půlminuty.

Plánovali jste podobný čas v cíli, anebo jste byli výsledkem zaskočeni?
Reportér ČT4 se mě ptal na startu jaký si myslím že vítězové zaběhnou čas a ja odpověděl 6,30 hod. a o moc jsem se tedy nezmylili. Náš čas jsem odhadoval taky tedy kolem 6,30 hod.,ale už na Lysé Hoře se mě zdálo že ten závod bude mít i přes 60 km a ne jak avizovali pořadatelé 58 km.

Pak jsem zjístil asi 5 km před cílem na Čertovém Mlýně, že bychom mohli atakovat hranicí 7,00 hod. a kopli jsme to dolů naplno po šutrech, ale nakonec Adéla měla tedy co dělat vystoupat na tu již zmiňovanou Tanečnici v samotném závěru a tak jsme zaběhli 2 min. přes 7,00 hod. hranicí.

Po tomto úspěchu plánujete absolvovat třetí závod rámci seriálu Mountain Challenge?
Je to dilema. Koncem července odjiždíme na více jak měsíční soustředění do Krkonoš do našeho runing centra v Harrachově a ve stejný den jako 3. závod tohoto seriálu se koná i nádherný Krkonošský maratón s výběhem na Sněžku, který jsme loni jako Mistrovsví Polska absolvovali. Musíme se prostě rozhodnout z těchto dvou akcí. Mě však tento typ závodu na Pustevnách docela nadchl, protože se tu musí více přemýšlet za dva a běžet taktičtěji a je to pořád kontaktní závod, kdy se navzájem povzbuzujeme a pomáháme si na trati.A navíc když se vám podaří být v celkovém pořadí se svou ženou na stupních mezi chlapy-borci, tak je to povzbuzující, motivační a přináší nám to uspokojení a radost z běhání.

Můžeš se mi svěřit i s některými poutavými dojmy ze závodu?
Poutavý příběh by vyšel tak na několik stránek kolik dojmů v nás tento závod zanechal a snad se nám je v našem nabitém programu i podaří někde sepsat na webu našeho oddílu. Pro mě bylo v cíli poutavé, že jsme běželi už několik desítek metrů společně se drželi za ruce při proběhnutí cílové brány a hřálo nás vítězství v MIX kat. a hlavně pro Adélu úžasné 3.místo v celkovém pořadí.
Dojímalo mě, jak Adéla je na tom dobře a nikde na trati ani žádný povzdech, že už nemůže. Běžela prostě s maximálním tahem na cíl a někteří chlapi když je předbíhala, byli z toho dost vyvedení z míry a zkoušeli se nás okamžitě zaháknout, ale vždy jsme jim časem utekli.
Z celého závodu máme úplně stejné společné dojmy a můžeme si doma teď tom zavzpomínat.Věřím, že s Adélou jsme schopni nějaký podobný závod v budoucnu dvojic vyhrát i celkově.
První možnost a pokus bude v září na Beskydské 7, kde doufám přijedeme ještě v lepší formě po dlouhém krkonošském soustředění, kde budeme s našimi psy běhat velké objemy po hřebenech Krkonoš.

Označeno v Nezařazené, Reportáže, Rozhovory
1 komentáře “Rozhovor s R.Balážem o extrémním závodě s excelentním úspěchem na Mountain Challenge
  1. Anonymous napsal:

    Gratuluju,je opravdu nádhera moci postavit duo tým právě se svým protějškem a ty běhy po horách a noční adrenalin je opravdu krásná záležitost.Renata

Facebook
Partneři