Od určité doby vyhledávám pro běhání chodníčky v terénu. Na asfaltu jsem si zničil nohy. Mám rád lesní pěšinky, bez klestí a terénních překážek. Je to rozhodně šetrnější zátěž na vazy a úpony v oblasti kolem hlezenních kloubů. Najednou cítím zátěž různých svalových skupin, které na silnici nebyly v činnosti.
Chtěl bych se jednou ocitnout v kanadském Quebecu v lesíku St. Jerome, kde zem pruží jako trampolína.Tento přírodní fenomén studují laici i odborníci. Mezi nimi dominuje teorie, že původně zde byla prohlubeň do které spadly mladé stromy, které zakryly větve a opadané listí. Jiní experti se domnívají, že se zde nachází rašeliniště pokryté mechem.¨
Každopádně by stálo za to v rámci dovolené vydat se do Quebecu a polykat dávky kilometrů…
Dekuju za zajimvou info, a za to ze se venujete bezeckym akcim v nasim okoli.
v Quebecu jsem nebyl, ale na miste fotografie ano. Je to ale na zapade Kanady – nejvyssi vrchol kanadsky skalistych hor – „Mount Robson“ (na hranicich mezi provincii Alberta a British Columbia.
Co se tyka behani, je v kanade velmi privitajici pro vsechny vekove kategorie a sportnovni schopnosti. Negdy je na zavodech treba 60% zen, a zbytek jsou muzi! Je pravda ze trasy jsou mirnejsi aby si zavod gdokoliv uzil.