Náročný, ale úspěšný 9. ročník Běhu rodným krajem Emila Zátopka

Je  neděle. Slunce  ozařuje obyvák ostrými paprsky, pomalu se dostávám po včerejším dni do provozuschopného stavu. Včera jsem měl budíček v pět hodin a šel jsem spát  těsně po půl noci. Zapínám počítač . Převtěluji  zážitky v hlavě, do písmen, slov a vět…

Sobota 17. září 2011
Běh rodným krajem Emila Zátopka se stal pojmem pro běžce nejen  v regionu, ale i z České republiky  a zahraničí. U prezentace  začíná být husto po deváté hodině, ale rutinovaný tým pořadatelů vše zvládá  bez úhony. Počet  přihlášených závodníků se zastavuje na čísle 204.
V jedenáct hodin se vydává houf  závodníků na náročnou trať. Čelo si hlídají běžci z maďarského Benedek  týmu Erkolo Ashenafi a Tamáš Tóth. Těsně před startem mě oslovil Erkolo :
,, Nechci nic podcenit, v poslední době jsem  to mírně přetaktizoval. Řekněte mi, kdo je tu z favoritů na vítězství.“
,,  Buď v klidu, ty jsi největším abonentem na první místo. Z přítomných českých  běžců  je ale  výborný  Bajza a  Geryk, ti mohou být nebezpeční “.
,, Bajzu znám“ –  vyhrkne Erkolo. ,, Pokud je v kondici, budu mít s ním problém“ – dodáva zamyšleně.
Prémii na druhém kilometru na Štramberku  vyhrává Tamáš Tóth. Další  je na desátém kilometru ve Veřovicích je v režii Erkolo Ashenafiho.
V cíli závodu  jsme v očekávání. Moderátor závodu Ivo Domanský,  chrlí ze sebe proud informací, který nám popisuje dění na trati. Z důvodu dramatičnosti konstatuje  kovovým hlasem: ,, V závěru se může kdykoliv změnit pořadí. Uvidíme“.

Sleduji stopky. Traťový rekord  Jakuba  Burgharda z roku 2009
1: 11:21 hod. odolal. Další minuty ubíhají hrozně rychle. Po chvilce netrpělivého očekávání se v cílové rovince se objevuje Erkolo Ashenafi v čase  1:15:24 hod. S více jak půlminutovým odstupem jej stíhá klubový kolega Tamáš Tóth, který dobíhá  za 1:15:58  hod. Třetí je Jakub Bajza ( AK Asics Kroměříž )  v čase 1:16:12 hod.
Po doběhu  naviguji vítěze k občerstvení. Šokuje mě. Jeho obličej  neskrývá  žádný výraz předcházejícího závodu. Ptám se ho na jeho první dojmy :
,, Dnes se mi běželo výborně. Vychutnal jsem si závěr, kdy jsem vystupňoval tempo“ – odpovídá v klidu  a upíjí kolu. I jeho souputník Tamáš Tóth se radostně uculuje.
Kuba Bajza naopak ze skleslým obličejem v cíli lituje. ,,Dnes to nešlo. Leží na mne psychická deka posledních dnů. Síly mi ubraly zkoušky ve škole“. Jeho odstup na vítěze není tak výrazný. Doběhl za  1:16: 12 hod. Mrzí ho, ale že se dnes nenaplnil  jeho sen…
Náš  Vašek Bitala doběhl  ve své nabité kategorii z 92  závodníků  na  sedmém místě v čase 1:20: 05 hod.  a bratří Macíčkovi na 11. a 12. místě za 1: 28:40 a 1:28:41 hod. V kategorii veteránů  byl  Jiří Bednařík osmý  v symbolickém čase  za  1:50:50  hod.
Dramatický byl souboj žen na čelních pozicích. Ty nejlepší se hlídaly po celé trati i když byly propletené  v pestrém poli mezi muži.I v tomto závodě, podobně jako v mužské kategorii zvítězila zástupkyně maďarského Benedek týmu Judit Folding – Nagyová  za 1:30:12 hod.  před Sylvií Quittotovou ( Trapppes )  v čase 1:30:45 hod. Michalea Mannová (  TJ Dvůr Králové )  za 1:30:48 min.

Nejstarším účastníkem závodu byl 83- letý  František Zikeš. Na naše závody jezdí z důvodu neopakovatelné atmosféře. Nikdy nevzdává. I teď doběhl do cíle, po limitu, ale za 3:12:17 hod.

Pouze tři účastníci  se mohou pochlubit účastí na všech deseti závodech, včetně nultého ročníku:   Jiří Engliš ( CVK Opava), Miroslav Vrobel  ( Maraton klub Kopřivnice ),  Zdeněk Zeman ( Všechovice ). Věříme, že za rok opět  setkáme  na jubilejním závodě Běhu rodným krajem Emila Zátopka!

( Fotogalerie na našem rajčeti je vytvořena  v rámci mých omezených možností. Při vyhlašování výsledků je vidět houšť  paparatzů stojících pod pódiem. Proto jistě nebude pro Vás problém  získat další fota do Vašeho archivu ).

Označeno v Nezařazené, Reportáže
Jeden komentář “Náročný, ale úspěšný 9. ročník Běhu rodným krajem Emila Zátopka
  1. Raduz napsal:

    Běžel jsem Zátopka letos poprvá a nebyl jsem na tom z MK Seitl sám…. myslím, že můžu zhodnotit akci i za ostatní zúčastnivší se. Organizace, atmosféra, trať, počasí a samotné zázemí závodu nemělo chybu! Je vidět, že když se k plánování akce takové logistické náročnosti přistupuje profesionálně, pak to vše klape….!!! Žorži, velké díky patří Tobě a celému realizačnímu týmu 🙂 Bude-li zdraví přát a nebude kolize termínu, tak se napřesrok zase uvidíme!!! Čus Raduz

  2. Anonymous napsal:

    Já běžela svůj první 1/2 maraton vůbec, jsem naprostý nováček mezi běžci, běhám 5 měsíců, jen tak sama po lese 2x – 3x týdně.
    Samozřejmě čtu a zkouším všechny rady odborníků, či zkušenějších běžců a učím se.
    Tento závod byl pro Mě zkouškou jak Mi to jde.
    Zaběhla jsem těsně pod 2 hodiny, což není úplně nejlěpší, trošku jsem se prala s dechem při běhu z toho kopce, tohle se ještě musím naučit 🙂
    Ale byla to nádhera:-)
    Všechno šlo krásně, atmosféra super, dostala jsem dalších spoustu rad a podpory, organizace vynikající 🙂
    Tímto všem děkuji za krásný půlden 🙂

    Jana S.

Facebook
AK EZ Kopřivnice