Štramberská desítka sobota 22. květen 2021
Štramberská desítka vznikla z popudu běžeckého boomu, který se rozvinul v našem regionu. Výbornou úroveň měla Liga 100, která byla podhoubím pro organizování různých běžeckých závodů. Této výzvy se chopili kondiční běžci ve Štramberku. Mezi nejaktivnější se řadili Jirka Novobilský, Mirek Škarka, Mudr. Antonín Quarda, Jan Pobořil. Jejich touha zazávodit si v místě bydliště vedla ke zrodu „Štramberské desítky.“ První ročník tohoto závodu se uskutečnil 26. dubna 1981 Další roky přečkala bez úhony, zásluhou podpory místních sponzorů.

Vzhledem k tomu, že tento běh má svoji tradici a je situován v krásném prostředí podhůří Beskyd, rozhodl jsem se po Ing. P. Bayerovi se svým týmem pokračovat v tradici. Letos jsem předal pomyslný štafetový kolik Mojmíru Kramolišovi. V sobotu se uskutečnil již 40. ročník tohoto závodu.
Varování meteorologů před nepříznivým počasím, mi nedalo spát. Celou noc z pátku na sobotu jsem sledoval chodník pod okny. Byl suchý, co mě vnitřně uklidňovalo. Manželka si již od šesti hodin připravovala podkladové materiály na prezentaci. Tuto funkci vykonává již 30 let, proto zvládá úkony podvědomě. Nepotřebuje k tomu žádný návod. Já jsem si do nejmenšího detailu připravoval foťák a přestavoval režim na chmurné počasí. Pak pro nás přijel Mojmír Kramoliš. Museli jsme respektovat vládní opatření – zákaz vstupu do šaten a sociálního zařízení, proto jsme se pohybovali jenom ve vstupním prostoru do místní sokolovny. Záhy se začali trousit k prezentaci účastníci závodu. Seznamoval jsem je s předzávodním scénářem.
Kapky deště neparalyzovaly účastníky závodu. Během pár minut se po deváté hodině spustil déšť.Navzdory tomu, se někteří běžci začali rozklusávat, jiní zase si sedli do aut a sledovali plynoucí minuty. Čtvrt hodiny před startem se pod pergolou začali seřazovat běžci do skupin a od 10 hodin ve tříminutových intervalech ve stanovených rozestupech se vydávali na start.
Na desetikilometrovou trať postupně odstartovalo ve vlnách 106 členné běžecké pole závodníků. Na úvod se vydala na trať nejstarší kategorie mužů, která byla promixována ženami a juniorkami. Záměrem pořadatelů bylo, ať se zkrátí doba startu a doběhu posledních závodníků v cíli, proto nejmladší kategorie mužů startovala na závěr.

Přestože favorit závodu Jiří Petr (Salomon Suunto) nusel hlavně v úvodní zúžené pasáži tratě předbíhat spoustu závodníků, postupně se prodral do čelní skupiny a zvítězil v čase 34:40 a výrazně překonal dosavadní traťový rekord Kuby Ambrose z roku 2018 ((37:26) Druhý byl náš Milan Vinklárek z AK EZK ( 37:17) a třetí obsadil Martin Holiš (37:29) ze Starého Zubří.
„Staré železo se musí mazat a tak jsem po dlouhé době zase roztočil líné nohy do tempa na Štramberské 10. V dešti a čvachtavém blátíčku se mi na kopcovité trati i přes držkopád v úvodu podařilo zvítězit. Po včerejších 115 větrných kilácích na kole mě sice nohy neměly moc rády, ale i tak to bylo celkem na pohodu a s rezervou. Snad je to dobrý příslib do začátku závodní sezóny“- řekl vítězný Jiří Petr.
Běžci AK EZK. V hlavní kategorii mužů 19+ obsadil v nabité konkurenci hezké šesté místo Jirka Kramoliš (39:04). V kategorii 40+ šestý byl Milan Sochor (41:43). Osmé místo obsadil Tomáš Jurák (42:12) a devátý Radek Raška (42:45). v kategorii 50+ na třetím místě doběhl o pouhou setinu sekundy David Hanke za Liborem Petřekem z Tj Gumárny Zubří v čase 42,00:01. Ve veteránech 70+ dominoval Karel Navara (49:09).Druhý byl Pepík Kvita (51:32).

V kategorii žen dominovaly juniorky. Zvítězila Anna Slívová z BK Kopřivnice 43:24, která taky pokořila dosavadní traťový rekord Kateřiny Klepáčové (47:26) Druhá byla Nikola Chovanečková Titan Trilife Zlín (43:51) a třetí Anežka Pražáková (44:38) .
V kategorii 45+ zvítězila naše Darinka Krausová (47:09 ). Po závodě mi řekla: „Start ve vlnách se mi líbil. Déšť mi nevadil. Vzhledem k pandemii koronaviru se museli organizátoři vtěsnat mezi omezující náročné mantinely vládních opatření. Proto oceňuji jejich práci.“
Před vyhlášením vítězů se shlukli běžci ve sportovním areálu pod dvěma přístřešky, živě diskutovali a trpělivě čekali na vyhlášení výsledků. Zastavil jsem se mezi nimi a debatoval. Stali se pro mne podkladem pro psaní běžeckých příběhů.
Legendy. V samotném závěru jsme poseděli s místními běžci a organizátory závodu ze Štramberka. Při diskusi „staré gardy“ jsme s legendami llistovali v paměti. Nebyl pro nás problém se vrátit třeba o 40 let zpět Největší hvězdou mezi námi byl Mirek Škarka. Šlachovitý cílevědomý, s neskutečným fyzickým fondem. V minulosti vyhrával okresní i krajské závody. Nebýt toho, že se celý život věnoval náročnému zednickému řemeslu, určitě by se prosadil nejen u nás,ale i v zahraničí.

Další jeho prioritou je smysluplná výřečnost. Jeho monolog se těžko přerušuje.Srší z něj energie. To, co u hodně lidí vyznívá jako prázdné gesto, u Mirka je to projev vůle, sebezapření a odhodlání se poprat s jakýmkoliv problémem. V jeho nejlepší běžecké formě nebyl internet, ze kterého by mohl čerpat spoustu poznatků. V blízkém okolí neměl rádce, ale jenom soupeře V každém závodě se snažil běžet na maximum. Nebýt sobotního nepříznivého počasí, tak bych měl s Mirkem před publikem rozhovor, který by jistě zaujal i mladou generaci.
40. ročník se vydařil. Většina závodníků kvitovala snažení organizátorů s povděkem, co jsem poznal další den po závodě z e-mailů a telefonických hovorů. Na shledanou za rok!
Autor fotogalerie a reportáže Jiří Harašta