Mikulášský běh parkem

Poslední dny mrazy šplhají ke svému maximu. Noční teploty se blíží k mínus dvaceti. Navíc vločky sněhu zasypávají okolní krajinu. Lidi se brodí v hlubokých závějích…

Pátek 3.prosince 2010
Častěji než obvykle sedím u počítače a odpovídám ne e-maily. Dotazy jsou jako přes kopírák ,, Bude Mikulášský běh“? ,,Máte zajištěny šatny na převlečení“? Podvědomě ťukám do klávesnice. Mezitím mi zvoní mobil. Opětovně vystřeluji ze sebe jak z automatu odpovědi, které končím slovy:,, Přijeďte, bude nás těšit“.

Sobota 4.prosince 2010
7,30 hod.
Lašská vila je již odemčena. Vcházím do sklepního prostoru. Ovane mě příjemné prostředí.Po nedávné rekonstrukci všechno dýchá novotou. Na konci chodby bude prezentace, vedlejší místnost bude sloužit jako šatna. Rozestavujeme stoly, na které vyklopíme haldu věcí, které jsou nezbytné pro každý závod. Startovní čísla, zicherky, kartičky na prezentaci, průpisky, fixy, lepící páska. S Andreou vylepuji na dveře propozice a plánek trasy, Jana se Sašou jdou do terénu, vytyčovat trasy závodu.
9,30 hod.
Jana Sopuchová s rodinným týmem, Pavlína, Blaža,Andrea- čekají u prezentace na příchozí. V chodbě se objevují Frýdečáci s vedoucím výpravy Pepou Nejezchlebou. Celou skupinu posílá do šatny. Záhy chrlí ze sebe jména všech běžců. Je to dobré, začínají se trousit první děti.
9,40 hod.
Vybaluji si tašku, ve které mám propriety Mikulášské výstroje. Soukám na sebe košili zdobenou krajkou, ornát s křížem, vousy a sněhobílé vlasy. Do ruky beru nezbytnou berlí a jdu před Lašskou vilu. V podvědomí slyším paní z půjčovny kostýmů: ,, Připravte se na to, že je to nevděčná role.“ Svírá mě těsná košile, vousy mě lechtají a píchají. Mám pocit, že se mi na obličej přisál včelí roj. Nevadí, říkám si a snažím se vypustit z hlavy chmury.

Vžívám se do role historické postavy Mikuláše, který žil v první polovině 4. století v turecké Myře. Tento biskup zachránil tři sestry, které chtěl chudý otec prodat do nevěstince, protože by je bez věna neprovdal. Svatý Mikuláš je patronem námořníků, rybářů a hlavně ochráncem dětí.

Při prvních krocích venku mě oslepí slunce, které se po nekonečně chmurných dnech vyhouplo na blankytně modré obloze. Obklopují mě děti, které se odváží ke mne přistoupit pouze v doprovodu s rodiči.

10,00 hod.
V prostoru startu je hemžení. Rodiče pečují o své ratolesti. Svlékají je z bund a ty se staví na start. V scénáři mám roli startéra. Uchopím pistoli a střílím. I když Mikuláš je symbolem pacifista, holt musím překonat zábrany a provést tento krok. Vždyť jsou to slepé náboje …
Jednotlivé starty jdou jak na běžícím páse. Řada dětí hned po startu se ocitá na bílé podušce sněhu. Hladký povrch obuvi podkluzuje. Upadnuvší běžci se zvedají a brzy srovnávají handicapy. Na klikaté trati probíhají lité souboje často do samotného cíle.

Po doběhu při vyhlašování vítězů si děti vychutnávají obdivný pocit publika. V rukou třímají čokoládové Mikuláše, diplomy a drobné dárky. Tento moment bude pro mnohé impulzem a odrazovým můstkem do budoucna.

11, 15 hod.
Vzhledem k menšímu počtu dospěláků se vydávají muži i ženy společně na start. Ženy běží 1,5 km a muži 3 km.

12,15 hod.
1. ročník Mikulášského běhu parkem je za námi. Čeká nás úklid a zahlazení stop po akci. Ať máme co nejméně práce, odnášíme kovové sloupky v rukou do DDM. V hlavě nám zůstává řada dojmů a čerstvých vzpomínek, které budeme brzy rozpitvávat do detailu, ať ten další ročník je ještě lepší, bez šrámů a chyb.

Poznámka.
Výsledky a bohatou fotogalerii naleznete v tomto blogu pod hlavičkou Atletika pro děti a další fotografie jsou na našem Rajčeti.

Mikulášská realita:
Jsou čtyři období v životě muže:
Období, kdy věří na Mikuláše.
Období, kdy nevěří na Mikuláše.
Období, kdy dělá Mikuláše.
Období,kdy vypadá jak Mikuláš.

Označeno v Reportáže - závody 2010
Facebook
Partneři