Kopřivnický polygon dokonale otestoval formu běžců

První povelikonoční víkend hostila Kopřivnice druhý díl běžeckého seriálu Runtour. Předpověď počasí nebyla úplně příznivá, ale nakonec se mírný deštík spustil pouze jednou a ještě v době mimo závod 😊

Pro běžce byly připraveny kromě dětských závodů na 500m a 1000m tratě o délce 3km, 5km a 10km.

Dětské běhy byly vedeny v prostoru za Slovenskou strelou s krátkým výběžkem do areálu Tatry. Dospělácké tratě pár desítek metrů za startem pokračovaly do uzavřeného areálu Tatry, kam byl povolen vstup pouze běžcům. Chybějící diváky na trati dokonale kompenzovala krásná členitá trasa v oblasti polygonu, kde se obvykle testují spíše vlastnosti nákladních vozů 😊 a bonusem pro běžce na nejdelší distanci byl také průběh výrobní halou Brose.

Trojka

Nejkratší tříkilometrová (3,1 km) trasa Runtour je prezentována jako rodinný běh a na startu se tak objevila spousta dětí a mladých závodníků. Na této distanci se hodnotí kategorie pouze muži/ženy bez rozdílu věku a byla vypsána také speciální kategorie rodinných týmů, kde se sčítá čas dítěte do 15 let a dospěláka. Trasa vedla areálem Tatry pod polygonem a byla na ní 2 stoupání.

Akezácké barvy na této trati zastupovali Michal a Martina Mazáčovi, kdy Míša doběhl jako celkově 9. v pořadí v čase 11:07. Martina časem 11:52 vybojovala vítězství v ženách a spolu s Míšou také vítězství v rodinných tandemech.

       

Pětka

 Tato prostřední distance již závodníky zavedla na delší asi 400m stoupání po polygonu, které v trošku ještě prodloužené verzi bylo součástí i 10 km tratě. Během tohoto 5 km okruhu byla 3 stoupání, takže se jednalo o těžkou pětku. První metry po startu byly velmi ostré. Na této trati bojovali z našeho klubu 3 zástupci. Nejrychlejší z nich byl David Mikala, celkově 5., v kategorii zvítězil v čase 18:07, David Hanke, celkově 10., v kategorii zvítězil v čase 18:58 a Petr Polášek, celkově 19., v kategorii obsadil 4.místo, v čase 21:07.

Všichni tři naši členové odvedli na své poměry výborný výkon a dosáhli kvalitního umístění.

Desítka

Nejdelší vzdálenost byla letos jednookruhová se třemi stoupáními, dlouhým seběhem, výběhem z areálu Tatry, kde pak v nejvzdálenějším úseku vedla naskrz výrobní halou firmy Brose, aby se pak vrátila zpět do areálu Tatry. Trať naprosto jedinečná a originální, lemovaná nablýskanými tatrovkami, krásná podívaná  z testovacího polygonu a zajímavý úsek přes Brose . Mezi Tatrou a Brose podél trati povzbuzovali diváci, kteří se jinak do uzavřeného areálu nedostali.

Kromě našich dospělých zástupců v tomto závodě – David Hanke, Pepík Kvita, Martina Mazáčová a Katka Polášková, byla sestavena i štafeta do závodu 4 x 2,5 km. Zajímavostí bylo, že tato štafeta byla složena výhradně z juniorů.

Desítka byla pro naše barvy také hodně úspěšná. Stříbrnou kouli za celkové pořadí žen si odvezla za čas 42:17 Martina, v kat.1., David upřednostnil týmovou strategii (na trati určoval tempo jako vodič), v čase 42:15 bral celkové 22.místo, v kat 5. Spolu s Martinou získali bronz za tandem (bez ohledu na věk a pohlaví běží jeden závodník trasu 5km, druhý 10 km a časy se sčítají)  

Katce uniklo pódium o pouhých 18 s v souboji s kolegyní o generaci mladší, časem 44:58 brala v ženách 4. místo, v kat. 2. a Pepík ovládl nejstarší kategorii mužů časem 55:00 

Obrovským překvapením byla juniorská štafeta ve složení Lara Quittová (13 let), Michal Mazáč (13 let), Jan Chalupa (13 let) a Josef Býma (16 let).

  

Většina členů štafety neměla s podobným závodem žádnou zkušenost, přesto dokázali vybojovat vítězství a na domácí půdě získali zlatou kouli.

 

 

 Dětské běhy

 

 Děti závodily na tratích o délce 500m a 1000m. Kategorie byly přísné, věkový rozestup v kategorii byl až 5 let, takže uspět bylo pro mladší účastníky dané kategorie téměř nemožné. Z našeho klubu se nejvíce zadařilo:

1000m starší –  1.místo Michal Mazáč

1000m starší –  2.místo Diana Samoilenko

1000m starší –  3.místo Lara Quittová

1000m mladší – 3.místo Viktorie Kelnarová

1000m starší –  4.místo Kristýna Konvičková

1000m starší –  5.místo Michaela Richterová

500m – 5.místo Johana Matúšková

1000m mladší –  6.místo Albína Mikalová

 

K závodu nám řekli:

Míša Mazáč

Závod se mi velmi líbil, byla hodně zajímavá trať, nejvíce mne zaujal polygon. Mám rád kopce a proto jsem si hodně užil štafetu, kde jsem si řekl o ten nejkopcovitější úsek. Měl jsem radost, že jsem na svém úseku předběhl i mamku. A taky jsem moc rád, že se mnou šel do štafety můj nejlepší kamarád Honzík. Moc jsem chtěl kouli z naší domácí Kopřivnice a jsem rád, že se podařilo v rodinných tandemech a ještě i ve štafetě 😀

Lara Quittová

Byla to pro mne zkušenost, odnesla jsem si hodně zážitků a jiný způsob závodu než obvykle !!! Chtěla bych to zopakovat někdy znovu.

Honzík Chalupa

Měl jsem z toho trošku obavu, protože tyto dlouhé tratě normálně neběhám, ale běželo se mi nakonec velice dobře a závod jsem si užil.

Pepík Kvita

Dlouho jsem zvažoval, jestli se mám účastnit kopřivnické Runtour, protože za týden budu hájit naše barvy ve Francii, ale když jsem se dozvěděl, že poběží i moji vnuci, bylo rozhodnuto. Závod jsem si vychutnal, běželo se v místech, kde jsem celý život pracoval, běžet přes výrobní halu, to je opravdu rarita. Po průměrném čase 55.00 a bez velkého úsilí jsem protnul pásku. Odměnou mi byl zářivý úsměv vnuka Pepíka, který mi oznámil, že jeho kvarteto vyhrálo štafetový závod😅👌👌👌🏃🏃🏃😄

David Mikala

Letos jsem si zvolil kratší trať na 5km a zkusil dynamičtější průběh závodu. Rozběhl jsem první půlku v solidním tempu, do mírných, ale táhlých kopečků jsem předběhl několik rychlých soupeřů a mohl pak efektivněji stupňovat tempo v posledním kilometru. Běžecky zajímavá trať, spousta přespolních běžců, se kterými člověk může porovnat síly, nad to organizačně dobře zvládnutá akce jsou zárukou fajného závodu, na který se oplatí zajít. Příští rok se budu opět těšit, tentokráte zase trať na 10km.

David Hanke

Co se týče 5 km, byl to pro mne jeden z nejdůležitějších závodů. Přeci jenom se jednalo o start v domácím prostředí a tím, že jsme byli s Marťou v tandemu. Po velmi ostrém startu přes lokty a zběsilém prvním kilometru, se tempo ustálilo. Do stoupání to moc netáhlo, tak jsem se zaměřil na rychlé seběhy. Konec velmi bolel, ale s časem těsně pod 19 minut jsem spokojen.
Start 10 km trati byl klidnější. Jak bylo napsáno, jako vodič jsem si dal za úkol neztratit na největší soupeře více jak 15 sekund na kilometr, což jsem si hlídal a podařilo se. Ovšem chvílemi jsem už toho měl dost. Tempo bylo rovnoměrné. Prostředí, v kterém se závodilo, bylo jedinečné. Díky za to.
A ještě bych rád zmínil a pogratuloval naší omladině, která zvládla štafetu 4 x 2,5 km naprosto s přehledem a zkušeně. Všichni běželi soustředěně, odhodlaně a pro tým.

Katka Polášková

Netypickým městský závodem byl pro mě můj druhý RunTour v Kopřivnici. Zde jsme se po pátečních celodenních sychravých přípravách závodu proháněli proslulým polygonem slavné společnosti TATRA TRUCKS, avšak ekologicky „běžecky po svých“. Tento silniční masový běh jsme zběsile rozběhli v čele třista-hlavého davu za kultovního hitu Queenu (We will rock you!). Po asi 3. km, kdy se začal polygon naklánět vzhůru, se běžecký had výrazně roztrhl a běželo se ještě lépe. Ideální počasí s 13 °C a parádní nákladní Tatrovky Phenix okolo dotvářely unikátní místní obraz města sportu a průmyslu. Moje tempo se mi zdálo vcelku ideální, dokud jsem nezjistila, že se opět stíhám i kochat tu okolím, tu vyhřívám při 300m průběhu halou Brose a tempo se tu a tam na pár vteřin nedostižně roztrousilo. Ani průběžné zrychlení nepomohlo, abych konečně zahlédla třetí ženu v černém nejen zezadu, ale i face-to-face. Zahlédla jsem, ale až po cca dvacáté zatáčce tratě, kdy jsem musela bohužel skončit radostně tentokrát v jaksi příliš blízkém cíli 10km tratě, z čehož bylo 4. m. v ženách celkově, a se „zatáčkovým časem“ 44:58.

Martina Mazáčová

Kopřivnický polygon = velká výzva na „domácí“ trati. Trojka mi připadala jako sprint, obzvláště pasáže do kopce byly výživné. Cíl pro trojku (nezkazit Míšovi rodinný tandem) splněn. Rodinné týmy jsou pro mne výzva sama o sobě, protože běháme většinou proti mužským dvojicím, což je pro mne celkem těžké, ale Míša je velký rychlík.

A desítka v tandemu s Davidem byla celkem drsná. Starty všech závodů byly hodně našlapané, byla tlačenice a začal na mne dost doléhat tlak toho, když člověk neběží jen za sebe. Pokusila jsem se to „urvat“ už na první kopcovité pětce, protože dlouhé táhlé rovinky v druhé části závodu nemám ráda. Když hodinky po 5 km ukázaly 20:15, začalo to vypadat slibně. Ve druhé části jsem se zuby nehty snažila udržet Davida, který hlídal tempo. Devátý kilometr byl už na morálku, ale ke konci jsem chytla několikátý dech a do cíle jsme doběhli v čase, který nám rezervoval místo na bedně v tandemech. U tandemů jsem vůbec nepředpokládala, že bychom mohli mít šanci dostat se až tak vysoko. Soupeři byli z velké části  mlaďoši a my dva veteráni (součet věku 98 let)…  Děkuji moc Davidovi 🙂 

 

 

 

 

Označeno v Atletika dospělí
Facebook
AK EZ Kopřivnice