Jitko, vítáme Tě u nás

S běháním jsem začala v roce 2010 jako úplný začátečník, kterého běh naprosto pohltil. Trénovala jsem kolem naší řeky Bečvy ve vesničce s názvem Osek nad Bečvou, kde žiji i nadále. Neuplynula nijak dlouhá doba od mého začátku s během a já stála na prvních závodech. Na internetu jsem objevila stránky Pardubického vinařského půlmaratonu a nedalo mi to a já se na závod přihlásila. Tamější kraj se mi vryl do srdce a ráda se  do něj vracím. Miluju východní Čechy. Pochází odtamtud moje první láska a líbí se mi slůvka jako „viď“ nebo „krásnej“. Navíc první závod je jako první láska. A já měla obě tyto věci pohádkové. V roce 2010 jsem si odběhla ještě Olomoucký půlmaraton, a pak čas plynul a přicházely další a další závody, které jsem úspěšně absolvovala až do konce.

Miluji atmosféru závodů, kde se setkají lidé, které spojuje tak krásný sport, jako je běh. Dochází k uvolňování tolik zbožňovaných endorfínů. Běh mi dodává životní optimismus a naplňuje mě. Dává smysl mému životu. Jen běh mi pomůže, když mě bolí srdce. Díky němu je ze mne lepší člověk, kterým chci v životě tolik být. A jako správná běžkyně chci někam patřit, kde mi bude dobře.

Proto jsem se rozhodla, stát se členem Atletického klubu Emila Zátopka Kopřivnice. Vybrala jsem si právě tento klub, protože neskonale obdivuji Danu a Emila Zátopkovy. Jsou to pro mě legendy a ti nejúžasnější sportovci pod sluncem. Jen mě mrzí, že jsem pana Emilka nepoznala osobně. S hrdostí a pýchou se budu k tomuto klubu hlásit a budu ho ze srdíčka reprezentovat co nejlépe, z plných sil.

Jitka Libigerová