Po blátivých závodech, Kuřimském krosu (3. MA) a Radostické desítce (6. MA), jsem se potřetí postavil v lednu na start závodu, tentokrát na silniční desítku v Hulíně, Hulmenskou desítku. Trať je rovná a rychlá. Původně jsem vyjížděl v 5 ráno z Brna s cílem na Visalajích, kde se mělo konat pokračování Lysacupu, ale mrazy překazily mou cestu a prasklá kolej mě svedla do Hulína 🙂 Tak jsem se při teplotě pod -10°C postavil v 10:00 na start spolu s dalšími 103 závodníky. Na obrátkové, přesně změřené trati se běžela první pětka proti silnému větru, hodícímu se spíš pro závod plachetnic. Vítr byl nejen prudký, ale též mrazivý. Po necelém kilometru jsem necítil ani konečky prstů. V první skupince jsme zamrzli v 10-ti běžcích a až do otáčky jsme poctivě střídali. Hned po obrátce (18:06,5) za to vzal Tomáš Steiner (33:57,0) a já jeho tempo nemohl akceptovat. Skupinka se roztrhala a já se usadil na 2. příčce, kterou jsem si vcelku vpohodě pohlídal až do cíle. Sice na mě na 8. km zezadu volal celkově třetí veterán Josef Sedláček (34:28,0), že „mě už má a porazí mě“ (což jsem bral jako jistou formu povzbuzování 🙂 ), ale já se nenechal rozhodit. Druhá pětka s větrem v zádech byla nepatrně rychlejší (16:09,7). S cílovým časem 34:16,2 jsem spokojený, navíc, když vítěz Tom Steiner běhá momentálně ve velké pohodě a jeho příprava směřuje na Pohár mistrů evropských zemí (2. 2. 2014 – Portugalsko).