Uplynulo již deset let od historického setkání s paní Danou Zátopkovou. Tehdejší výpravu tvořili místostarosta Městského úřadu v Kopřivnici Miroslav Kopečný, šéftrenérka Atletiky pro děti Jana Feilhauerová a já.
Vzpomínky na 26.3.2012
Pomocí GPS navigace jsme se dostali téměř k jejímu bydlišti, do kterého se přestěhovala paní Dana v roce 2007.Tehdy se rozhodla, že dům prodá a zařídí si bydlení, které odpovídá jejímu věku. Bydlí v rezidenční čtvrti, v klidové zóně, nedaleko od Trojského veslařského kanálu.
![](http://www.atletikakoprivnice.cz/wp-content/uploads/2022/03/Navsteva-u-p.-D.-Zatopkove-21.3.2012-024-400x600.jpg)
Udělala dobře, protože se už nestačila o dům a zahradu starat a pohled na to, jak všechno chátrá, by nesnesla. Poblíž v nové čtvrti objevila malý byteček s předzahrádkou, který ji nadchl. Při stěhování, nebylo jednoduché zbavovat se řady věcí, ke kterými ji svazovalo pouto. Nechala si stůl, stylové židle, truhlu, kterou sama vyřezávala, obrázky, dekorace.
![](http://www.atletikakoprivnice.cz/wp-content/uploads/2022/03/Navsteva-u-p.-D.-Zatopkove-21.3.2012-013-600x400.jpg)
Hned po uvítání jsem se obrátil na paní Danu s prosbou, zda by souhlasila s přejmenováním našeho Lašského běžeckého klubu, na nový název Atletický klub Emila Zátopka Kopřivnice. Na tento návrh odpověděla stroze: „Souhlasím a věřím, že by Ťopek byl zajedno. Doufám, že zůstanete u tohoto názvu co nejdéle. Hlavně se zaměřte na výchovu mladých talentů.“
Ve vzájemném rozhovoru nám výborně sekundoval Karel Engl, bývalý zápasník ve volném stylu, účastník OH v Mnichově 1972. Karel se o ní stará a hlídá nabitý harmonogram denních úkolů paní Dany. Ta se nezapře jako hostitelka a neustále nám něco nabízí. Na stole má připravenou chuťovku croissant, francouzskou specialitu vyrobenou z máslového těsta. Máme si možnost vybrat tuto specialitu s čokoládovou nebo marmeládovou náplní.
Při rozhovorech se tradičně paní Dana zmiňuje o svém vrhačském náčiní: ,,Z oštěpu, kterým jsem v roce 1952 v Helsinkách vyhrála olympijskou zlatou medaili, udělal Emil v nestřeženém okamžiku násadu ke smetáku. Já ten oštěp dostala tenkrát od rozhodčího na památku. Nedávno mě jeden pán přijel navštívit až z Finska a přál si oštěp vidět. Dlouho jsem se vymlouvala, lhala, že je v muzeu, on tam chtěl jet, až jsem se s hanbou přiznala. I Finové mají smysl pro humor.“
![](http://www.atletikakoprivnice.cz/wp-content/uploads/2022/03/Navsteva-u-p.-D.-Zatopkove-21.3.2012-012-600x400.jpg)
Oštěp provázel paní Danu po celou dobu její kariéry. I pro nás má magickou sílu. Proto si pořizujeme společné foto.
Loučíme se s našimi hostiteli. Při podání rukou jakoby z paní Dany se přenesla do mne imaginární síla její osobnosti. Na svůj věk je neuvěřitelně vitální. Imponující je smysluplnost, rozvážnost a sladěnost její rétoriky. Na shledanou paní Dano u příležitosti dvou zářijových jubileí v letošním roce 90. výročí narozenin paní Dany a 10. ročník Běhu rodným krajem Emila Zátopka …
Jiří Harašta
Můj dovětek:
Když vrhnete oštěp, v průběhu letu toto náčiní opisuje křivku letu. Obloukem se vznáší nahoru až dosáhne nejvyšší bod a pak klesá, až padne k zemi, kde zanechá stopu. Podobné je to i v životě. V mládí když naberete sílu, vrháte se za svým cílem ve snaze dostat se co nejdál. Někomu se to daří, jiný po pár metrech padne k zemi. Dana s Emilem to dokázali a dopadli daleko za svým předsevzetím. Zanechali nesmazatelnou stopu a proto se vryli do naších pamětí.