Běh do vrchu Ráztoka – Pustevny

Po dvouleté odmlce se opět do kalendáře závodů vrátil Běh do vrchu Ráztoka – Pustevny. A šlo již o 52.ročník tohoto populárního závodu. Start je u parkoviště na Ráztoce a cíl pak u stanice lanovky na Pustevnách. Běží se po tzv. Knížecí cestě po asfaltovém povrchu. Ovšem v tomto ročním období se může stát, že cesta je pokryta sněhem a ledem. V letošním ročníku byla cesta pokryta jemným popraškem sněhu, posledních cca 800 metrů se vyskytovaly i drobné zmrazky. Závodu se zúčastnilo 140 běžců a běžkyň.
Z členů Atletického klubu Emila Zátopka se zúčastnilo tohoto běhu několik mužů a žen.

Ženy

V kategorii juniorek byla nejrychlejší a zaslouženě brala zlato Anna Slívová v čase 32:20, v celkovém pořadí žen skončila 3. , Martina Mazáčová absolvovala trať ve výborném čase 33:49, v celkovém pořadí žen skončila 5. a svou kategorii rovněž vyhrála. Daniela Valová zvládla stoupání v čase 35:18 v celkovém pořadí žen skončila 6, ve své kategorii skončila na 4. místě, Darina Krausová zvládla trať v čase 35:30, v celkovém pořadí žen skončila 7., ve své kategorii skončila druhá. Takže v kategorii žen nad 40 let, obsadily členky našeho klubu 1. a 2. místo, což je výborný úspěch.

K závodu se holky vyjádřily:

Darina Krausová – Běželo se mi dobře, počasí i trať mi vyhovovala, trochu to klouzalo, ale všichni měli stejné podmínky (kromě těch “hrotových 😊😊… daly jsme spolu s Marťou na “frak” i mladším a s výkonem spokojenost (po týdnu plném oslav😊😊)

Martina Mazáčová – Pro mne premiéra na této trati, celkem těžký závod, nebyl ani kousek, kde by se dalo „odpočinout“, ale bylo to fajn, hodně našich dresů na trati

Dany Válová – Závod „Běh do Vrchu“ Ráztoka – Pustevny nabídl klasickou a léty ověřenou trasu zimní krajinou. Organizačně dobře zvládnutý. Běžela jsem poprvé a někdy v budoucnu jistě zopakuji.

Anna Slívová – Bylo to těžké. Závod se mi běžel dost špatně, ale to je bohužel někdy realita a někdy to prostě nevyjde. I přesto se mi trať vedená zasněženou krajinou moc líbila. Vrchy běhám hodně ráda. Je to úplně něco jiného než dráha a vždycky je to pro mě velká výzva.

Muži

Co se týče mužů tak nejúspěšnější v celkovém pořadí byl David Mikala, který se jako jediný z našich dostal pod 30 minut, doběhl v čase 29:58 , celkově jako 11 , ve své věkové kategorii obsadil 4. místo. David Hanke absolvoval trať v čase 30:50, celkově jako 17., ve své věkové kategorii skončil druhý za suverénem Markem Škapou. Marek Pop protnul cíl v čase 30:42, v celkovém pořadí byl 16., v kategorii 11. Radek Raška doběhl v čase 31:20, celkově jako 21., ve své věkové kategorii skončil 6., Jiří Kramoliš časem 33:47 bral celkově 45. místo, v kategorii 20. Josef Kvita zvládl toto stoupání za 45:47, v celkovém pořadí mu patří 118. místo a v kategorii nad 60 let skončil na 3. místě, což je vynikající výsledek a Pepík byl oprávněně spokojen s umístěním.

K závodu jednotliví aktéři řekli:

David Mikala – Jako mnozí běžci považuji tento závod za předvánoční klasiku a i když se běží na sněhu, je to jeden z nejhezčích závodů v okolí. Opět skvěle zorganizovaný, spousta známých na startu a teplý čaj, který nechutná nikde jinde lépe než v cíli na Pustevnách po téměř 6km běhu do kopce a na zledovatělé silnici. Hezké zakončení běžecké sezóny a fajně strávené sobotní odpoledne.

David Hanke – Jedná o běh do vrchu, jde o závod vhodný pro tempaře, což mi vyhovuje. Už dopoledne i před startem jsem tušil, že dnes to půjde výborně. První kilometr trochu rychlejší než měl být, ale to má většina. Zbytek závodu v pravidelném tempu. Pocit z výkonu a ze závodu výborný. Barvy klubu byly vidět, za což jsem rád.

Marek Pop – Po tréninkově slabších týdnech jsem od závodu moc nečekal. Ale nejlepší trénink je závod a tak jsem se postavil na start. Cíl nepřepálit začátek vzal za své hned po pár metrech, kdy jsem se nechal strhnout skupinou „dravců“. Kupodivu to šlo celkem dobře, ale 1,5 km před cílem přišla krize. Nakonec v cíli spokojenost s časem, kdy jsem si na téhle trati zlepšil osobák o 5 minut.

Radek Raška – Sobotní běh na Pustevny považuji z mé strany za úspěšný, ztráta na moje „tradiční soupeře“ nebyla velká a s časem 31:20 jsem velmi spokojen neboť jsem zůstal jen sekundu za svým maximem z roku 2015.

Pepík Kvita – Běh Ráztoka – Pustevny jsem si oblíbil v roce 1989. Za hromového hurá jsme otevřeli novou éru běžného života, ve které měl sport velkou prioritu. Po dvouleté pauze zaviněné covidem jsme opět mohli otevřít další ročník. Pro mě obzvláště významný, protože se mnou běželi i mi kamarádi z AKEZu a také můj vnuk Pepík. Nechtěl jsem udělat ostudu a nakonec jsem byl 3.

Zapsal David Hanke a Martina Mazáčová