Pocta Svaťovi

V životě hrají náhody, často dominantní role.  Před desítkami let, jsem se rozhodl začít razantně shazovat přebytečná kila. Protože jsem si chtěl ,,šetřit nohy“ vyhledával jsem často pěšinky v přírodě.  Při jednom z tréninků jsem narazil na partu běžců v Černém lese, který se vine v kopci nad Štramberkem. Mezi nimi mě upoutal podsaditý muž, který na mne vyhrkl :  „Zastav se mladíku. Místo bezduchého běhání, pojď si s námi zběhat.  Máme zde kilometrový  okruh. Dnes si dáme pět kiláků. Možná, že tě porazím, ale časem mi to oplatíš.“  Měl pravdu. V cíli byl o pár vteřin dřív.  Pak se naše cesty se Svaťou  začali  propojovat.  Oba dva jsme  měli dcery ve společné školce. Záhy jsme se potkali při výběhu na Velký Javorník . Po pár letech  jsme se ocitli na společném pracovišti….

Svaťa byl nesmírně akční. V práci pořádal branné závody pro spolupracovníky a jejich rodiny, kde se běhalo, střílelo ze vzduchovky, házelo granátem. Po práci vyměřoval pozemky, věnoval se zahradě, rodině a žil akční život. Před důchodem zakotvil v rodném Štramberku, kde si se ženou  postavili na okraji  Štramberka dům. I zde  spřádal různé plány…

V roce 2013 si bývalý spolupracovník a kamarád Luděk Purmenský vzpomenul na atmosféru podnikových závodů, oslovil  lidi z ulice, nejbližší  kamarády a před  vánoci  se uskutečnil  první závod,  který si nenechal Svaťa ve svých 73 letech ujít.  Nultý ročník se vydařil, proto se záhy místní běžci rozhodli pokračovat v tomto projektu. Dva měsíce na to, nečekaně pohasl Svaťův život.  Luděk Purmenský oslovil Svaťové syny, zdali může další ročník nést jméno „Memoriál Svati Kramoliše“ a s pomocí  kamarádů z blízkého okolí se pustili ještě z větším úsilím v pokračování této akce. V roce 2016 byl běh na základě biatlonové euforie obohacen o střelbu ze vzduchovky a vzhledem ke kladným ohlasům se u formátu duatlonu  zůstalo.

Nedalo mi to a ze zvídavosti jsem se vydal v sobotu na Štramberk, kde se pořádal čtvrtý ročník uvedeného závodu. Jen pár minut před startem  se začali  závodníci shromažďovat  u bytovek.  Zřejmě si byla většina z nich vědoma, že sedm kilometrů bude pro mnohé z nich náročná zátěž,  proto se bez  rozcvičování vydali na trať. První běžci se objevili u bytovek po půl hodině. Pak následoval  ,,zlatý hřeb“ jejich klání. Tři rány ze vzduchovky  nesměly minout cíl. (Naši reprezentanti v biatlonu  by o tom mohli  psát příběhy…. ) .Ti co minuli terč, museli  absolvovat trestné kolo. Protože nechtěli být diskvalifikováni, museli ze sebe vydávat často poslední zbytky sil. Cíl byl v místní restauraci DALLAS, kde doplnili ,,spálenou energii “ a probrali své zážitky ze závodu. V rámci vyhlášení vítězů, často zaznělo jméno Kramoliš. Svaťa  senior by měl jistě radost, že má důstojné nástupce!

 

 

Označeno v Atletika dospělí, Reportáže

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Dopiště správnou hodnotu *

Facebook
Partneři