Běžecký víkend Jana Zámečníka

Běh do schodů

V pátek 25.9.2015 jsem cestoval pracovně do Olomouce. Rodina mě tam pak později měla vyzvednout, abychom pokračovali dále do Brna, kde se v sobotu večer konal noční závod 5|10 mil Brnem, na který jsem byl přihlášen. V Olomouci jsem zjistil, že ve výškové budově Regionálního centra Olomouc probíhá registrace na závod Run-up: Běh do schodů. Sice jsem neměl běžecké boty ani oblečení, ale zkusit si vyběhnout do 18. patra mi přišlo jako výzva.

Ujistil jsem se, že stihnu odběhnout, než přijede žena s dětmi, a šel se registrovat. Startovné na místě nebylo nejlevnější při srovnání cena/výkon, tj. 250Kč za cca 2minuty běhu, ale každá sranda něco stojí.

Závod začínal v 16 hodin a startovalo se po půl minutách. Já měl startovat v 16:29:30. Šel jsem se zahřát a pak zamířil pro čip, který po předchozí zkušenosti dávali až těsně před startem. Moderátor pobízel závodníky, že nemusí startovat přesně v určený čas. To bylo něco pro mě. Vecpal jsem se na start a přesně v 16:25 vyběhl. Před několika stovkami schodů jsem musel ještě absolvovat cca 80 metrů okolo nádvoří a šup dveřmi do budovy. Hlavně to nepřepálit, opakoval jsem si. V okamžiku první krize jsem se poprvé podíval na číslo patra na dveřích, nevěřil jsem, že už jsem v desátém podlaží. Pak dvanáct. Třináctku a čtrnáctku jsem ani nevnímal a najednou tu byla patnáctka. Hurá, už jen tři patra. Bolela mě ruka, jak jsem se přitahoval k zábradlí. Těsně před cílem jsem doběhl závodníka, který vybíhal chvíli přede mnou. Čip na mojí noze zapípal asi sekundu po tom jeho. To by mohl být celkem dobrý čas, říkal jsem si. Nahoře jsem dostal vodu a oproti ostatním, kteří využili výtah, jsem si těch 18 pater dolů sešel po svých druhým schodištěm.

Můj čas byl pod dvě minuty, a to 1:55.85, což bylo 16. místo celkově a 10. v kategorii mužů. To byl však pouze rozběh, následovalo finále prvních 22 závodníků, kterého jsem se ovšem nemohl zúčastnit. Tou dobou jsem byl již totiž v Brně. Ve finále bych se svým časem skončil nakonec 15. v kategorii.

Pro zajímavost vítěz měl v rozběhu čas 1:39.29, který pak ve finále vylepšil na hodnotu 1:34.21.

Výsledková listina:

Finále – Kategorie

Finále – Muži

Finále – Ženy

Open – Absolutní pořadí

Open – Kategorie

Rozběh – Kategorie

Rozběh – Muži

Rozběh – Ženy

Teamy

 

DSC_0260

Ilustační foto Jan Zámečník na Štramberské desítce (Autor: J. Harašta)

 

5|10 mil Brnem

V sobotu 26.9.2015 se v Brně konal druhý ročník nočního běhu 5|10 mil Brnem. Loni jsem se účastnil prvního ročníku a závod se mi opravdu líbil. Takže účast byla jasná a stvrzena přihláškou již v prosinci.

Cíl by jasný – zaběhnout jej pod hodinu a zlepšit umístění z loňského roku, kdy jsem s časem 1:00:28, skončil celkově 14. a v kategorii dokonce na 10. místě. Plán trochu hatila lehká změna trati, která byla sice stejně dlouhá, ale zato trochu obtížnější. Rozdíl byl hlavně v tom, že se běželo po více schodech, kde člověk přece jen trochu zpomalí.

Start závodu byl v 20 hodin. Na start opět nastoupil loňský vítěz Martin Kučera z VSK Universita Brno. Dále jsem na startu vyhlížel Barbie s Kenem, což byla dvojka k pohledání. Na loňský start, přímo do první linie, je dovezla černá limuzína, ze které vystoupili jako dvě hvězdy ovšem bez náležitých ovací. Měli na sobě nejmodernější sportovní vybavení, vše sladěné do puntíku. Navzdory profesionálnímu běžeckému looku jim běh moc nešel, a zřejmě proto od všech ostatních běžců dostávali důrazné doporučení, aby příště nelezli dopředu, když je pak ostatní musí obíhat.

Nuže, tento populární pár jsem tentokrát neviděl. Dále jsem postrádal madam Pompadůr, divačku, u které bylo jasně vidět, co dokáže udělat chlast z pěkný ženský (viz Fimfárum Jana Wericha – Až opadá listí z dubu). No tak tato Pompadůrka vykřikovala před loňským startem, jak byla fandit na Vídeňském maratonu, a že toto brněnské hopsání stoji za nic. Dovršila to zvoláním na tehdejšího brněnského primátora se startovací pistolí v ruce: „Onderko, tak už vystřel!“ což mohlo být bráno dvojsmyslně, vzhledem ke konci volebního období.

Po opakovaném upozornění z úst moderátora na nízký strop v kasematech hradu Špilberk se odstartovalo. Oběhli jsme Červený kostel a hurá do kopce na Špilas, pak táhlá rovinka po vrstevnici, malý seběh a opět nahoru, proběhnutí bránou a po schodech vstříc nádvoří hradu. Po dlouhém vnitřním opevnění následoval obávaný seběh schodů do kasemat, na jejichž konci byl zmiňovaný nízký strop. Pak kousek po vrstevnici a honem dolů. Pak se objevil opět výběh schodů, se kterým jsem nepočítal a dost vysílil. A potom konečně seběh dolů. V těchto okamžicích však problém s mým pravým lýtkem. Začalo šíleně bolet, zřejmě jsem si ho natáhl. Sakra, jsem teprve ve čtvrtině závodu. Běžel jsem sice, ale pajdal. Trochu níže se v zatáčce objevila moje žena, která tentokrát závod neběžela, protože si na poslední chvíli nešťastně zvrtnula kotník, ale o to více fandila. Trať se klikatila, a tak stačila moje žena seběhnout zkratkou na další místo, kde jsme se měli minout. Tam jsem na ni zavolal, že to po prvním kole vzdávám, protože mě bolí lýtko. Řvala na mě, že to dám, že to přejde…

Moc to nepřešlo, ale dokončit kolo bylo momentálně prioritou. Proběhli jsme radnicí, pak směrem k Petrovu, který bylo třeba oběhnout kolem hradeb. Následoval Zelný trh a Stará radnice s Brněnským drakem nad hlavou a zase zpět k Petrovu, tentokrát však těsně kolem, opět přes novou radnici a už tu byl konec prvního kola. Celou tu dobu jsem zápasil s tím, jestli to půjde i v dalším kole. V cílové rovince s podporou moji ženy a mého otce to najednou šlo a já se vydal dál podle původního plánu. Sice mě předběhli před koncem kola dva závodníci, ale zato bylo koho se držet. A když držet, tak nepustit. Tempo sice polevilo, ale lýtko už na rovinkách a v kopcích nebylo tolik cítit. Horší to bylo v seběhu, ale i tak jsem se spíše přibližoval k závodníkům před sebou. Na vylepšení pozice to však nestačilo, ale uhájil jsem stejné pořadí, se kterým jsem vbíhal do druhého kola.

Cílový čas byl sice horší než plánovaný, a to 1:02:40. Stačilo na celkové 17. místo a 14. v kategorii, ale vůbec dokončení bylo velkým úspěchem pro mně a můj podpůrný tým.

Na základě mého hodnocení letošního závodu musím říct, že se velká většina závodníků včetně vítěze (loni čas 50:04 a letos 51:40) zhoršila o cca minutu a půl. Na základě toho snad můžu říct, že mé zhoršení oproti loňsku je pouze 40 sekund.

Jsem tedy celkově spokojený a těším se na další, již třetí, ročník 5|10 mil Brnem.

Výsledková listina:

10ti míle – absolutní pořádí
10ti míle – kategorie
5ti míle – absolutní pořadí
5ti míle – kategorie
Děti – míle
Děti – půlmíle

                                                                          J a n    Z á m e č n í k

Označeno v Atletika dospělí, Reportáže
Facebook
AK EZ Kopřivnice