Cestou do Rybího upínám zvídavý pohled do blízkého okolí. Slabá mlha se pozvolna rozpouští. Důležité je, že teplota má dnes vyšplhat k osmnácti stupňům. U fotbalového hříště nás překvapí čilý ruch. S úsměvem i rozpaky mě oslovuje paní starostka: „To jsme nečekali, že přijede přes sto dětí. Říkal jste, že počítáte s účastí maximálně čtyřicet dětí.“ „ Je to ruleta. Uspořádat první ročník navíc v obci, je veliká neznámá. Věřím, že Vás tato skutečnost těší“ – s úsměvem smečuji rychlou odpověď.
Petr Skalka, který má v pronájmu zdejší restauraci kmitá od brzkého rána. Kromě chodu restaurace, připravuje šatny, uklízí, vytyčuje zábrany na trati. Když mě zahlédne, zavede mě do místnosti s mikrofonem. Provléknu jej přes mříž za okno a čtvrt hodinu před akcí, rozjíždím moderování. Nevadí mi, že v vzhledem ke krátké šňůře mám vymezený prostor na moji činnost minimální prostor.
V půl desáté se rozjedou soutěže v Běhu dětí v sedmi kategoriích. Nezbytný doprovod rodičů, vytváří perfektní kulisu. Halasné pokřiky burcují caparty k běhu. Občas se stane, že to ratolest ,,zabalí“ na trati. To je signál pro rodiče vystartovat vstříc svému dítěti a donutit ho k pokračování zdolávání tratě.
Naši běžci z AKEZK jeli na Ekiden maraton do Paříže, v Brně se konal atraktivní masový závod ,,Kolem príglu.“ Prostě běžecký kalendář i na podzim je plný akcí. V jedenáct hodin se na start závodu postavila necelá třicítka běžců. Náročných sedm kilometrů prověřilo jejich zdatnost na 1. ročníku Rybského trháku. Byla to těžká porce, kterou museli zvládnout běžci v obtížném kopcovitém terénu. Ti co přepálili výběh do strmého kopce, v další pasáži tratě bojovali s držením kloudného tempa. Po doběhu do cíle, mě někteří běžci častovali poznámkami k náročné trati. Obzvlášť závodníci z druhé poloviny závodního pole to pojali jako osobní test nové tratě a nestěžovali se.
Na závěr chci poděkovat paní starostce, Petrovi Skalkovi a jeho týmu a samozřejmě i členům Atletického klub Emila Zátopka Kopřivnice, za přípravu a realizaci tohoto projektu.
Tímto využívám příležitost oslovit samotné účastníky závodu, ať se vyjádří v komentáři k trati závodu. Chci předeslat, že postavit novou trať nebude problém, ale blátivý kopcovitý terén může být ještě větší překážkou…
Tak já sice říkal, že by se to mělo přejmenovat na Rybský krpál, ale nemyslel jsem to zle. Naopak, mně těžké tratě vyhovují a tahle se mi velmi líbila. Jen jsem netušil, co mě čeká a byl jsem překvapen, že v Rybí může být souvislý dvoukilometrový kopec 🙂
Nicméně pokud bude za rok trať jiná, stejně přijdu zas. Ondra