V sobotu 8. 8. v Rajnochovicích už popatnácté startoval ultratrailový závod Hostýnská osma – memoriál Ondřeje Tabarky.
Milovníci dlouhých horských tras už dobře vědí, že každoročně začátkem srpna, v době vrcholu dovolenkové sezóny, se rozhodně nebudou péct někde na sluníčku u moře. Místo toho vyrážejí do Hostýnských vrchů, kde je čeká pořádná porce kilometrů, převýšení a samozřejmě také bláta (nebo prachu), potu a bolavých nohou.
Letošní hlavní trať byla připravena v délce 68 km s převýšením 3 050 m (dle mapových podkladů). Ze zkušenosti už ale víme, že ve skutečnosti to bývá vždycky malinko víc – jak nahoru, tak samozřejmě i do dálky. 🙂
Závodníci mohou tradičně startovat jednotlivě nebo ve dvoučlenných týmech, takže každý si může zvolit variantu, která mu sedí nejvíce. A protože letošní ročník byl jubilejní, organizátoři si připravili také pořádnou lahůdku pro milovníky opravdu dlouhých ultratrailů – jak je zvykem každých pět let, byla totiž vypsána také mega ultra trať dlouhá 108 km s převýšením 4 050 m. Na této nejdelší distanci jsme letos za AKEZ účast neměli. Možná za dalších pět let? Uvidíme… 😉
Jirka Kozubík – patnáct startů
Gratulace patří Jirkovi Kozubíkovi, který se na start Hostýnské osmy postavil už před patnácti lety. A co je ještě obdivuhodnější – od té doby na startu nechyběl ani jeden rok. Popisuje to na svém blogu velice poctivě.
Letošní patnáctý start zvládl v čase 10:52:09, což znamenalo 34. místo v kategorii mužů 35–49 let.
Jirkovo zhodnocení letošního ročníku
„H8 je klasika podle které si organizuji prázdninový kalendář. Druhá sobota v srpnu prostě patří sem. Letos jsem opět (stejně jako v minulých ročnících) nenatrénoval. Letos navíc zpestřeno na 20. km parakotoulem v lese při zakopnutí a na 50. km se mi roztrhla tkanička u boty. Naštěstí jsem měl náhradní v batohu. Poslední úsek jsem se paradoxně cítil nejlíp a fakt se mi do cíle běželo dobře. Opačná trasa proti roku 2023 byla dobrá, bavilo mě to!“
Veronika Tomaškovičová – excelentní třetí místo
Vyzdvihnout musíme také excelentní výkon naší členky Veroniky Tomaškovičové, která si v kategorii ženy 16–34 let doběhla pro skvělé 3. místo v čase 8:54:33.
Klobouk dolů! 👏
Závod z pohledu Veroniky
„Byl to krásný závod! Vyhnuly se mi všechny krize, dařilo se mi jíst i pít a všechno šlapalo podle plánu. Cílila jsem na čas pod 9 hodin, takže svůj sen jsem si splnila. Umístění na bedně v kategorii bylo obrovské překvapení!“
Dvojice mužů 90+ – stříbro
V kategorii dvojic mužů se součtem věku nad 90 let reprezentovali AKEZ David Lauterbach a Jirka Linhart.
Po Jirkově dvouleté pauze na této trailové trati jsme se opět společně postavili na start a podařilo se nám navázat na předchozí úspěchy. Tentokrát to cinklo stříbrem! 🥈
Do cíle jsme dorazili v čase 9:09:01.
Z pohledu Davida (autora článku)
Po mých předchozích dvou Hostýnských osmách v jednotlivcích, kdy bohužel Jirka ze zdravotních důvodů nemohl se mnou nastoupit na start, jsem už ani nedoufal, že si někdy tenhle závod ještě spolu zaběhneme.
Jenže Jirka nás všechny, včetně své ženy, překvapil žádostí o startovné na další ročník. My nelenili a Jirka tak hned pod stromečkem našel dárkový poukaz H8–2026, ze kterého měl opravdu velkou radost. 🎄
Plán byl tedy od Vánoc jasný – dokončit H8 ve zdraví, neudělat ostudu a když to půjde, zabojovat o bednu.
V den startu předpověď hlásila ideální podmínky na závod, což nás samozřejmě moc těšilo. Předchozí ročníky s teplotami nad 30 °C naštěstí nehrozily.
Trať byla stejná jako v roce 2023, takže jsme ji už měli proběhnutou – jen v opačném směru. Tehdy jsme ji zvládli za 9:05, takže jsme si nějaký orientační čas stanovili i tentokrát.
Po startu jsme vybíhali rovnou na Kelčský Javorník, který byl zároveň nejvyšším vrcholem trasy. Potom se víceméně sbíhalo přes menší brdky na Tesák, Troják a následně stoupalo na Humenec.
Bohužel moje chvilkové zaváhání nás svedlo z cesty a zašli jsme si spolu s několika dalšími běžci dobrých pár set metrů, než mě hodinky upozornily, že jsme někde špatně. 😄
Nevadí, pokračujeme dál směrem na Lukov a Rusavu po stinných lesních pěšinách, bez silného slunečního svitu, přes obávané Obřany směrem na Hostýn.
Tady si říkám, že zvolená trasa a letošní počasí jsou opravdu ideální. Když si vzpomenu, jak jsme v předchozích ročnících zdolávali v poledním žáru jižní stranu vykáceného Hostýnského kopce, tak tentokrát to byla paráda.
Bohužel, co čert nechtěl, jak lesy houstly, znovu jsme se ocitli mimo trasu. Opět jsme tedy hledali pěšinku, která v hustém porostu nebyla skoro ani vidět. No co už… Hostýn je přece už kousek. 😁
Sbíháme kolem křížové cesty a jen tak na pohodu nás předbíhá Verča, jako by snad neměla v nohách už 50 kilometrů. My se samozřejmě nenechali vyprovokovat. Už od Rusavy jsme si hlídali naši druhou pozici v kategorii a cíl byl ještě pořádně daleko.
Po stoupání na Jehelník a Tesák už ale přišel seběh, který byl až do cíle opravdu za odměnu. Tady jsme ze sebe vyždímali maximum a poslední kilometry si pořádně užili.
A pak už jen cílová rovinka, medaile a hlavně radost, že jsme to po letech zase společně zvládli.
Monika Sýkorová – páté místo
V kategorii dvojic žen se součtem věku 70–89 let reprezentovala AKEZ také Monika Sýkorová se svou parťačkou Ľubicou Ščerbovou.
Holky si doběhly pro krásné 5. místo v čase 11:07:49.
Gratulujeme! 👏
Patnáctá Hostýnská osma je tedy za námi a pro AKEZ byla opět velmi úspěšná. Dvě bedny, jedno krásné páté místo, Jirkův neuvěřitelný patnáctý start v řadě a hlavně spousta kilometrů v krásných Hostýnských vrších.
Tak zase za rok – ahoj na H8! 🏃♂️🏃♀️
David
Napsat komentář